Z Judaismus

Šchita

Definice

Výrazem šchita rozumíme košer způsob porážky drůbeže a čtyřnohých savců. Podstatou šchity je přetětí měkkých struktur před krční páteří (trachea, jícen, n. vagus, carotidy, jugulárky) vedoucí k prakticky okamžité anémii mozku a tedy i minimalizaci bolesti zvířete. Šchitu provádí odborně vyškolený řezník - šochet.

Průběh

Vlastní šchita má pět zásad, na které lze nahlížet i pohledem hlavních zásad chirurgie [cito=rychle, tuto=jistě, jucunde=příjemně/nebolestně]:

• šehija vyžaduje nepřerušený souvislý pohyb nože
• derasa zakazuje tlačit, nůž musí být ostřím dolů
• chalada vyžaduje širokou čepel bez špičky
• hagrama lokalizuje místo pod prstencovou chrupavku
• ikut vyžaduje dokonale ostrý nůž

Po šchitě následuje bedika neboli kontrola, která má vyloučit nemocné kusy z konzumace (viz trefa) a nikur čili odstranění zakázaných částí (gid hanaše, vyžilkování).

Následně je třeba maso opakovaně máčet a vysolit, případně zbavit zbytkové krve ogrilováním.