Z Judaismus

Obsah 1 Chronologie dějin holocaustu 1.1 Předehra 1.2 Nástup nacistů k moci 1.3 Začátek druhé světové války 1.4 "Konečné řešení židovské otázky" 1.5 Karta se (příliš pozdě) obrací 1.6 Konec války

Chronologie dějin holocaustu

Předehra

• 1920
  • 24. února 1920 V Mnichově vyhlášen 25bodový program NSDAP.

• 1923
  • 9. listopadu 1923 Pod vedením Adolfa Hitlera uspořádali nacisté v Mnichově neúspěšný pokus o puč.

• 1930
  • 14. září 1930 Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 18 % hlasů.

• 1932
  • 31. července 1932 Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 37 % hlasů.
  • 6. listopadu 1932 V nových volbách do říšského sněmu získala NSDAP 33 % hlasů.

Nástup nacistů k moci

• 1933
  • 30. ledna 1933 Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.
  • 27. února 1933 Požář říšského sněmu. Nacisté jej využili k vydání nařízeních omezujících občanské svobody.
  • 20. března 1933 Heinrich Himmler oznamuje zřízení koncentračního tábora v Dachau.
  • 1. dubna 1933 Celoněmecký bojkot židovských obchodů, právníků a lékařů.
  • 7. dubna 1933 Přijat zákon o "obnovení úřednického stavu" (Gesetz zur Wiederherstellung des Berufsbeamtentums), na jehož základě byli propuštěni Židé ve státní službě.
  • 21. dubna 1933 Zákaz židovské rituální porážky zvířat (košerování).
  • 10. května 1933 Veřejné pálení knih židovských a nacistickému režimu nepřátelských autorů.
  • 25. srpna 1933 Podepsána tzv. Haavara dohoda mezi německou vládou a sionistickými organizacemi usnadňující emigraci Židů do Palestiny.
  • 17. září 1933 Založeno Reichsvertretung der deutschen Juden (Říské zastoupení německých Židů). V jeho čele stál uznávaný liberální rabín Leo Baeck.
  • 22. září 1933 Židé vyloučeni z kulturního života v Německu.
• 1934
  • 30. června 1934 Tzv. "noc dlouhých nožů" - na Hitlerův rozkaz zlikvidovala SS vedení SA.
  • 25. července 1934 Pokus rakouských nacistů o puč. Zavražděn kancléř Engelbert Dollfuß.
  • 2. srpna 1934 Umírá německý prezident Paul von Hindenburg. Hitler poté sjednocuje úřad říšského kancléře a prezidenta a přisuzuje si titul "vůdce a říšský kancléř".
• 1935
  • 13. ledna 1935 V Sársku se konalo referendum, na jehož základě bylo Sársko připojeno k Německu.
  • 16. března 1935 V Německu zavedena všeobecná branná povinnost.
  • 15. září 1935 Na stranickém sjezdu NSDAP v Norimberku vydány tzv. norimberské zákony.
  • 14. listopadu 1935 Vydána první doplňující nařízení k tzv. norimberským zákonům - jejich součástí je i definice Žida a židovských míšenců.
• 1936
  • 7. března 1936 Vstup německé armády do Porýní, které bylo versailleskou smlouvou prohlášeno za demilitarizované pásmo.
  • 6. - 16. února a 1. - 16. srpna 1936 V Německu pořádány zimní a letní olympijské hry.
• 1937
  • 21. března 1937 Papež Pius XI. vydal encykliku Mit brennender Sorge (S palčivou starostí) proti rasismu a nacionálnímu socialismu.
• 1938
  • 13. března 1938 Obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluss.
  • 26. dubna 1938 V Německu vydáno nařízení o povinném ohlášení židovského majetku v hodnotě přesahující 5000 říšských marek.
  • 29. května 1938 V Maďarsku vydán první protižidovský zákon, který omezoval podíl Židů na hospodářství země na 20 %.
  • 23. července 1938 Nařízeno zavedení zvláštních průkazů pro Židy platných od 1. ledna 1939.
  • 25. července 1938 Nařízení, podle nějž židovští lékaři v Německu smějí ošetřovat pouze židovské pacienty.
  • 6. července 1938 - 15. července 1938 Konference v Évianu: zástupci 32 států se bez výsledku radili o možnostech přijímání uprchlíků z nacistického Německa.
  • 17. srpna 1938 Všichni židovští muži v Německu musejí užívat doplňující křestní jméno Israel, všechny židovské ženy Sara.
  • 20. srpna 1938 Ve Vídni založena Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung).
  • 29. září 1938 Podepsání mnichovské dohody: velmoci se bez účasti československých zástupců dohodly na teritoriálním okleštění Československa.
  • 5. října 1938 Pasy německých Židů mají být označeny písmenem "J" (= Jude - Žid).
  • 28. října 1938 Vypovězení polských Židů: zhruba 17 tisíc v Německu žijících Židů s polským občanstvím vyhnáno přes polské hranice.
  • 9. listopadu 1938 - 11. listopadu 1938 V Německu byl rozpoután pogrom známý pod názvem křišťálová noc. Byla vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů.
  • 12. listopadu 1938 Na poradě pod vedením Hermanna Göringa rozhodlo nacistické vedení uložit německým Židům pokutu ve výši jedné miliardy říšských marek za údajné vyprovokování pogromu.
• 1939
  • 21. ledna 1939 Na Göringův rozkaz byla v Německu založena Říšská ústředna pro židovské vystěhovalectví (Reichszentrale für jüdische Auswanderung).
  • 30. ledna 1939 Hitler před říšským sněmem "prorokuje" zničení židovské rasy v Evropě v případě války.
  • 14. - 15. března 1939 Obsazení českých zemí německou armádou. Vyhlášení samostatného Slovenského státu. 16. března vyhlášen Protektorát Čechy a Morava - viz Protižidovská politika Protektorátu.
  • 5. května 1939 V Maďarsku vyhlášen druhý protižidovský zákon, jímž byl podíl Židů na hospodářství země omezen na 6 %.
  • 21. června 1939 Vydáno nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha o židovském majetku.
  • 28. července 1939 V Praze vznikla z podnětu okupačních orgánů Ústředna pro židovské vystěhovalectví.

Začátek druhé světové války

• 1939
  • 1. září 1939 Nacistické Německo přepadlo Polsko. Začátek druhé světové války.
  • 21. září 1939 Setkání Reinharda Heydricha s veliteli Einsatzgruppen a Adolfem Eichmannem. Nařízeno zřízení židovských rad (Judenräte) na obsazených polských územích, koncentrace Židů a registrace polských Židů a jejich majetku.
  • 27. září 1939 Zřízení Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (Reichssicherhauptamt - RSHA).
  • říjen 1939 Pokus o zahájení hromadných deportací Židů do Niska nad Sanem na Lublinsku.
  • 23. listopadu 1939 Nařízeno označení Židů v Generálním gouvernementu. Od 1. prosince museli všichni Židé starší 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou.
• 1940
  • 8. února 1940 Nařízeno zřízení ghetta v Lodži.
  • 12. února 1940 Tisíc Židů ze Štětína a okolí bylo v noci vyvlečeno z bytů a deportováno do tří vesnic v blízkosti Lublinu.
  • 9. dubna 1940 Německá vojska vstoupila na území Dánska a Norska.
  • 27. dubna 1940 Himmler nařizuje zřízení koncentračního tábora v Osvětimi.
  • 10. května 1940 Začátek německého útoku proti západní Evropě. Během několika dní byla obsazena Belgie, Nizozemí a Lucembursko. Francie kapitulovala 22. června.
  • 25. května 1940 Heinrich Himmler předkládá Hitlerovi memorandum, v němž navrhuje deportaci Židů na Madagaskar.
  • 10. srpna 1940 Otevřeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.
  • 26. září 1940 Na Slovensku založena Ústredňa Židov.
  • 3. října 1940 Vyhlášení Statut de Juifs (Židovského statutu) vládou ve Vichy.
  • 5. října 1940 V Rumunsku vydány zákony o konfiskaci židovského majetku.
  • 7. října 1940 V Bulharsku vydán Zákon na ochranu národa omezující práva Židů.
  • 22. - 25. října 1940 Z Bádenska, Württemberska a Falce deportováni Židé na francouzské území, kde byli internováni v táboře v Gurs.
• 1941
  • 10. ledna 1941 Registrace všech Židů v Holandsku.
  • 1. března 1941 Heinrich Himmler nařizuje vybudováni tábora v Birkenau (Osvětim II.).
  • 6. dubna 1941 Německá agrese proti Jugoslávii a Řecku.
  • 2. června 1941 Vláda ve Vichy vydává druhý Statut de Juifs (Židovský statut).
  • 6. června 1941 V rámci přípravy německé invaze do Sovětského svazu vydán tzv. Kommissarbefehl (komisařský příkaz) nařizující vraždění politických komisařů v sovětské armádě.
  • 22. června 1941 Útok německé armády proti Sovětskému svazu (tzv. Operace Barbarosa). Začíná vraždění Židů na okupovaných územích prostřednictvím tzv. Einsatzgruppen.

"Konečné řešení židovské otázky"

Více o: Vyhlazovacích táborech

• 1941
  • 31. července 1941 Hermann Göring pověřuje Reinharda Heydricha praktickým provedením "konečného řešení židovské otázky" (viz kopie dopisu na stránkách Haus der Wannsee Konferenz).
  • 9. září 1941 Vydání Židovského kodexu na Slovensku.
  • 19. září 1941 V Říši a v protektorátu zavedeno povinné označení Židů starších šesti let židovskou hvězdou.
  • 27. září 1941 Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora.
  • 29. - 30. září 1941 Masakr více než 30 tisíc kyjevských Židů v Babi Jaru. Masakr byl pouze jednou z mnoha set hromadných vražd prováděných Einsatzgruppen ve spolupráci s Wehrmachtem a místními kolaboranty.
  • 10. října 1941 Porada Reinharda Heydricha s jeho spolupracovníky, na níž bylo rozhodnuto o deportaci části českých Židů do Lodže a do Minsku a určen Terezín jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů. Výběr Terezína byl definitivně potvrzen na poradě konané 17. října.
  • 16. října 1941 První transport z protektorátu do Lodže. Celkem v pěti transportech do lodžského ghetta deportováno 5002 Židů.
  • 23. října 1941 Zákaz vystěhování Židů z německé Říše (platí i pro protektorát).
  • 24. listopadu 1941 Příjezd prvního transportu, tzv. komanda výstavby, do Terezína.
  • 25. listopadu 1941 Vydáno 11. prováděcí nařízení k norimberským zákonům, které mj. stanovilo, že Židé, kteří pobývají v zahraničí, ztrácejí německou státní příslušnost a jejich majetek propadá ve prospěch Říše.
• 1942
  • 16. ledna 1942 Začátek deportací z Lodže do Chełmna, jež trvaly do září 1942.
  • 20. ledna 1942 Konference ve Wannsee o koordinaci "konečného řešení".
  • 23. února 1942 Loď Struma s židovskými uprchlíky směřující do Palestiny se potopila u tureckých břehů. Zahynulo 768 pasažérů, katastrofu přežil pouze jediný.
  • 9. března 1942 V protektorátu vydáno vládní nařízení o preventivním potírání cikánského zlořádu.
  • 10. března 1942 Začátek masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Belzec. Jenom v následujících týdnech bylo v tamějších plynových komorách zavražděno zhruba 30 tisíc Židů z Lublinska.
  • konec března 1942 Začátek hromadných deportací do Osvětimi.
  • 26. března 1942 Zahájeny deportace slovenských Židů. První vlna deportací byla ukončena 20. října 1942.
  • 24. dubna 1942 Židům v Říši zakázáno užívat veřejnou dopravu.
  • 29. dubna 1942 V Holandsku nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.
  • 27. května 1942 V Belgii nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.
  • 27. května 1942 V Praze spáchán atentát na Reinharda Heydricha, který těžkým zraněním 4. června podlehl.
  • 7. června 1942 V obsazené části Francie zavedeno povinné označení Židů židovskou hvězdou.
  • 10. června 1942 Jako odveta za atentát na Heydricha vyhlazena obec Lidice.
  • 11. června 1942 Eichmannův úřad nařizuje zahájení deportací Židů z Holandska, Belgie a okupované části Francie.
  • 22. července 1942 Do provozu uveden vyhlazovací tábor Treblinka. Do srpna 1943 v něm bylo zavražděno 870 tisíc Židů.
  • 22. července 1942 Zahájeny masové deportace z varšavského ghetta. Celkem do září 1942 deportováno zhruba 300 tisíc Židů, převážná většina do Treblinky.
  • 2. srpna 1942 V protektorátu uspořádán soupis "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu".
  • 4. září 1942 Zavedeno povinné označení židovskou hvězdou v Makedonii.
  • 5. října 1942 Heinrich Himmler vydal rozkaz očistit všechny na říšském území ležící koncentrační tábory od Židů.
  • 16. prosince 1942 Výnos Heinricha Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi.
  • 17. prosince 1942 Prohlášení spojenců odsuzující nacistickou vyhlazovací politiku.
• 1943
  • 26. února 1943 Do Osvětimi přijel první romský transport. Deportovaní byli umístěni ve zvláštním "cikánském táboře".
  • 4. - 11. března 1943 Židé z bulharské části Thrákie a Makedonie byli na příkaz bulharské vlády zadrženi. Více než 11 tisíc z nich bylo deportováno do Treblinky.
  • 19. dubna - 16. května 1943 Povstání ve varšavském ghettu.
  • 2. srpna 1943 Povstání ve vyhlazovacím táboře Treblinka.
  • 1. - 2. října 1943 Německá policie pořádá akci, jejímž cílem je zatknout a deportovat dánské Židy. Většina z nich - více než 7000 tisíc - se ale před deportací zachrání útěkem do Švédska. Celkem bylo do Terezína deportováno 466 dánských Židů.
  • 14. října 1943 Povstání ve vyhlazovacím táboře v Sobiboru.
  • 3. listopadu 1943 Začátek akce Erntefest (dožínky), v jejímž průběhu bylo - převážně v Majdanku - zavražděno více než 40 tisíc Židů z táborů a ghett na Lublinsku.
• 1944
  • 19. března 1944 Maďarsko okupováno německou armádou.
  • 5. dubna 1944 V Maďarsku nařízeno nošení židovské hvězdy.
  • 15. května - 9. července 1944 Z Maďarska do Osvětimi deportováno celkem 437 tisíc Židů.

Karta se (příliš pozdě) obrací

• 1944
  • 6. června 1944 Invaze spojenců v Normandii.
  • 23. července 1944 Návštěva komisaře Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně.
  • 6. - 7. října 1944 Povstání Sonderkommanda v Osvětimi. Vězňům se podařilo zničit jednu z plynových komor.
• 1945
  • 17. ledna 1945 Vydán povel k evakuaci Osvětimi. Na pochod smrti bylo vyhnáno 66 tisíc vězňů.
  • 25. ledna - 25. dubna 1945 Ze Stutthofu a jeho pobočných táborů na pochod smrti vyhnáno 50 tisíc vězňů. Z nich 26 tisíc na cestě zahynulo.
  • 27. ledna 1945 Sovětská vojska osvobodila Osvětim.
  • 5. února 1945 Z Terezína odjelo 1200 vězňů do Švýcarska.
  • 11. dubna 1945 Americká armáda osvobodila Buchenwald.
  • 29. dubna 1945 Americká armáda osvobodila Dachau.

29. - 30. dubna 1945 Osvobození Ravensbrücku.

• • 2. května 1945 Terezín převzat do správy Mezinárodního Červeného kříže.

Konec války

• 1945
  • 7. - 8. května 1945 Německá kapitulace. Konec druhé světové války v Evropě.
  • 18. října 1945 Začátek norimberského procesu.
• 1947
  • 11. - 29. března 1947 Ve Varšavě se konal první osvětimský proces, během nějž byl bývalý osvětimský velitel Rudolf Höss odsouzen k trestu smrti.