1M 19

Z Judaismus

Přejít na: navigace, hledání
Berešit je první z Pěti knih Mojžíšových. Obsahuje nejstarší příběhy lidstva - stvoření světa, strom poznání dobra a zla, vyhnání z ráje - Paršat Berešit, příběh pádu lidstva - potopu a stavbu babylonské věže - Paršat Noach, výběr praotce Avrahama a jeho příchod do Izraele a smlouvu s Bohem - Paršat Lech lecha, příběh o Sodomě, zkouška obětování Jicchaka - Paršat Vajera, Sářin pohřeb a hledání nevěsty pro Jicchaka - Paršat Chaje Sara, Jicchakovy osudy a příběh dvojčat Jákoba a Esava - Paršat Toldot, Jákobův útěk před bratrem, Jákobovy svatby a děti - Paršat Vajece, Jákobův návrat do Izraele, smíření s Esavem, vyvraždění města Šchem - Paršat Vajišlach, Josefův prodej do otroctví, Jehuda a Tamar, Josef v Egyptě - Paršat Vaješev, Faraonovy sny, Josef místokrálem, Josef zkouší bratry - Paršat Mikec, smíření bratrů, Jákov s rodinou odchází do Egypta - Paršat Vajigaš, Jákovovo stáří, požehnání synům a smrt - Paršat Vajchi

Kapitola Devatenáctá

Návrat na kompletní seznam kapitol Tóry


  1. (Třetí volaný) Když dva z těch poslů přišli večer do Sedom, seděl Lot v sedomské bráně.
  2. Lot je uviděl, vstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi a pravil: „Panstvo, zabočte prosím do domu svého služebníka, přenocujte, umyjte si nohy a ráno si přivstanete a půjdete svou cestou!“ - oni však řekli: „Ne, přenocujeme na ulici!“
  3. On však na ně velice naléhal a tak k němu zabočili, a když přišli do jeho domu, udělal hostinu, napekl placky a oni pojedli.
  4. Ještě neulehli, když muži toho města, sedomští muži od výrostka po starce, všechen ten lid zdaleka široka, obklíčili dům.
  5. Zavolali Lota a řekli mu: „Kdopak jsou ti muži, co k tobě tuto noc přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme!“
  6. Lot k nim vyšel před dům a zavřel za sebou dveře.
  7. Pravil: „Prosím vás, bratři, nepáchejte špatnost!
  8. Prosím, mám dvě dcery, které nepoznaly muže, vyvedu je k vám a učiňte jim, jak uznáte za vhodné, ale těm mužům nic nečiňte, protože přišli pod ochranu mé střechy!“
  9. A oni řekli: „Ustup!“, a říkali: „Jeden si přišel a bude nás soudit! Jen abychom tobě neublížili víc než jim!“, a velice na toho muže, na Lota dotírali, až přistoupili ke dveřím, že je vyrazí.
  10. Ti mužové však vztáhli ruce, vtáhli Lota k nim do domu a dveře zavřeli.
  11. A ty mužské před vchodem do domu, od malého po velkého, ranili slepotou, takže nemohli nalézt vchod.
  12. Mužové pak řekli Lotovi: „Koho tu ještě máš, zetě, syny a dcery, každého, koho máš ve městě, vyveď z tohoto místa! 13 Jsme zhoubci tohoto místa. Protože jejich křik před tváří Hospodina přesáhl všechny meze, vyslal nás Hospodin je zničit!“
  13. Takže Lot vyšel a přemlouval své ženichy, kteří si brali jeho dcery, říkaje jim „Zvedněte se a odejděte z tohoto místa. poněvadž se Hospodin to město rozhodl zničit!“, jenže v očích ženichů jako by žertoval.
  14. A jak se blížilo svítání, nutili ti poslové Lota ke spěchu, říkajíce: „Vstaň, vezmi svou ženu a své dvě dcery, které jsou přítomné, ať neskončíš pro vinu toho města!“
  15. On se však zdráhal, a tak ti muži, protože se nad ním Hospodin slitoval, popadli za ruce jeho a jeho ženu a obě jeho dcery, vyvedli je z města a venku je pustili.
  16. A vyvádějíce je ven, jeden řekl: „Zachraň si život, nehleď nazpět, nezastavuj se nikde v tom údolí a uteč tady na horu, abys nezahynul!“
  17. Lot jim však řekl: „To prosím ne, Pane!
  18. Jestliže tvůj služebník nalezl milost v tvých očích, prosím, učiň milosrdenství, které jsi mi prokázal, ještě větší, abych spasil svou duši! Já na tu horu nemohu utéct, nalepilo by se na mne zlo a zemřel bych!
  19. Hleď, prosím, tohle město je blízko, abych tam doběhl, a je malé, tam bych se mohl zachránit, vždyť je malé a moje duše bude žít!“ (Čtvrtý volaný)
  20. Řekl mu tedy: „Pohleď, i v této věci jsem ti vyhověl, takže to město, o němž jsi mluvil, nevyvrátím.
  21. Ale pospěš si a uteč tam, poněvadž nemohu nic udělat, dokud tam nedojdeš!“, a proto nazval to město jménem Coar.
  22. Když slunce vycházelo nad zem, přicházel Lot do Coar.
  23. A Hospodin spustil na Sedom a na Amoru déšť síry a ohně od Hospodina z nebes.
  24. A vyvrátil ona města a celé to údolí a obyvatele těch měst a polní rostlinstvo.
  25. Jeho žena mu však pohlédla přes ramena a zůstala jak solný sloup.
  26. A Avraham si ráno přivstal k onomu místu, kde stál před tváří Hospodinovou.
  27. Zíral na vzhled Sedom a Amory a na celý povrch země té doliny, a hle, ze země stoupala pára jako pára z pece.
  28. Když Bůh ničil města té doliny, připomněl si Avrahama, a vyvraceje města, v nichž se Lot usadil, vyvedl Lota z toho rozvratu.
  29. Lot však vylezl z Coar a usadil se svými dvěma dcerami v hoře, a poněvadž se bál bydlit v Coar, on a jeho dvě dcery bydlili v jeskyni.
  30. A prvorozená řekla mladší: „Náš otec je starý, ale na světě není muže, který by na nás přišel po zvyku celé země.
  31. Pojď, opijeme otce vínem, souložme s ním, a zachováme tak sémě od našeho otce!“
  32. Tak oné noci opily otce vínem a prvorozená přišla a souložila se svým otcem, aniž on věděl, že přilehla a vstala.
  33. A nazítří řekla prvorozená té mladší: „Včera jsem já souložila s otcem, opijme ho vínem také tuto noc, přijď a soulož s ním i ty a zachováme tak sémě od našeho otce!“
  34. A tak svého otce opily vínem i této noci, a když se mladší zvedla a souložila s ním, nevěděl, že přilehla a vstala.
  35. A obě Lotovy dcery od svého otce otěhotněly.
  36. Prvorozená porodila syna a dala mu jméno Moav, což je až dodnes otec Moavců.
  37. A také mladší porodila syna a dala mu jméno Ben Ami, což je dodnes otec synů Amonových.