1M 31

Z Judaismus

Kapitola Třicátá první

Návrat na kompletní seznam kapitol Tóry

---

1. A slyšel slova Lavanových synů, říkajících: „Jaakov pobral všechno, co je našeho otce, a z toho, co je našeho otce, si nadělal celou tu slávu!“
2. Také Lavanova obličeje si Jaakov všiml a již s ním nebyl jako včera a předevčírem.
3. A Hospodin řekl Jaakovovi: „Vrať se do země svých otců a do své vlasti, já budu s tebou!“
4. Jaakov tedy poslal a zavolal Rachel a Leu na pole k svému bravu.
5. Řekl jim: „Vidím, že se váš otec se mnou není jako včera a předevčírem, ale Bůh mého otce byl se mnou.
6. Víte, že jsem vašemu otci sloužil ze všech svých sil.
7. Ale váš otec mne obelhal a desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedal mi uškodit.
8. Když řekl: tvou mzdou budou strakaté, rodil brav samé strakaté, a když řekl, přepásané budou tvá mzda, rodil brav přepásané.
9. Tak Bůh zachránil stádo vašeho otce a dal je mně.
10. V době páření bravu jsem totiž zvedl oči a ve snu viděl, že ti samci, kryjící brav, byli přepásaní, strakatí a pruhovaní.
11. A Boží posel mi ve snu řekl: Jaakove, a já jsem řekl: Zde jsem!
12. A on mi pravil: Nuže, zvedni své oči a pohleď: poněvadž jsem viděl všechno, co ti Lavan provádí, jsou všichni ti samci, kryjící stádo, přepásaní, strakatí a pruhovaní!
13. Já jsem Bůh z Božího domu, kde jsi potřel olejem stélu a dal mi tam slib. Vstaň, opusť tuto zemi a vrať se do své rodné země!“
14. A Rachel s Leou opáčily a řekly mu: „Máme snad podíl a dědictví v otcovském domě?
15. Cožpak nás nepokládá za cizí, když nás prodal a naše peníze projedl?
16. Všechno to bohatství, které Bůh zachránil před naším otcem, je naše a našich dětí, jen udělej všechno, co ti Bůh řekl!“
17. (Šestý volaný) Jaakov se sebral a vysadil své děti a své ženy na velbloudy.
18. A své stádo a všechen svůj majetek, kterého nabyl, koupená stáda, kterých nabyl v aramejském Padan, vedl do země Kenaán k svému otci Jicchakovi.
19. A když Lavan odešel stříhat svůj brav, ukradla Rachel bůžky svého otce.
20. A protože mu neohlásil, že utíká, okradl Jaakov srdce Aramajce Lavana.
21. Utekl se vším co měl, zvedl se a přebrodil ten tok a zamířil k hoře Gilád.
22. Třetího dne nato bylo pak Lavanovi řečeno, že Jaakov utekl.
23. Vzal s sebou své bratry, pronásledoval ho sedm dní a připojil se k němu na hoře Gilád.
24. Ale Bůh přišel té noci k Aramejci Lavanovi a řekl mu: „Střez se mluvit s Jaakovem v dobrém nebo ve zlém!“
25. A Lavan dostihl Jaakova, když Jaakov rozložil svůj stan na té hoře, a Lavan se svými bratry rozložil svůj stan na hoře Gilád.
26. Lavan řekl Jaakovovi: „Cos to provedl, vždyť jsi ukradl mé srdce a mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatkyně!
27. Pročpak jsi tajil svůj úmysl utéci a okradl mne a nic mi nepověděl, vždyť bych tě vyprovodil s veselím, za zvuku písní, bubínků a loutny!
28. Nenechals mne ani zulíbat mé syny a dcery, uznej alespoň svou chybu!
29. Přísahám při bozích, že mám důvody vám způsobit zlo, ale včera ke mně mluvil Bůh vašich otců a řekl, střez se mluvit s Jaakovem v dobrém nebo ve zlém!
30. Pochopil bych, kdyby ses sebral a odešel, poněvadž se ti stýskalo po tvém otcovském domě, ale proč jsi mi ukradl mé bůžky?“
31. Jaakov odpověděl a řekl Lavanovi: „Bál jsem se, říkal jsem si, abys mi neuloupil své dcery! Ale tvé bůžky? U koho bys je našel, ať nežije!
32. Dokaž za přítomnosti našich bratří, že jsou u mne, a můžeš si je vzít!“, jenomže Jaakov nevěděl, že je ukradla Rachel.
33. A Lavan šel do stanu Jaakovova, pak do stanu Ley a do stanu obou služek, ale nic nenašel, a když vyšel z Leina stanu, vešel do stanu Rachel.
34. Rachel však ty bůžky vzala, dala je pod velbloudí sedlo a posadila se na ně, a když Lavan prošmejdil celý stan, nic nenašel.
35. Řekla totiž svému otci: „Pane můj, nehněvej se, že před tebou nemohu vstát, mám co mívají ženy“, a tak hledal a bůžky nenašel.
36. To Jaakova rozpálilo a pohádal se s Lavanem. Jaakov opáčil a řekl Lavanovi: „Jaký zločin jsem spáchal a jaký hřích, žes mne musil pronásledovat?
37. Prošmejdil jsi všechny mé věci, a jestli jsi něco ze všech věcí svého domu našel, předlož to před mé i své bratry, ať posoudí, kdo z nás dvou je v právu!
38. Dvacet let, co jsem byl s tebou, tvé ovce a kozy nezmetaly a nejedl jsem berany z tvého.
39. Nikdy jsem ti nepřinesl roztrhaný kus, nahrazoval jsem je ze svého, a byl na mně požadován i noční nebo denní lup!
40. Ve dne mne stravovalo vedro, v noci ledový chlad, ani jsem si nezdříml.
41. Toto je mé, za dvacet v tvém domě, kdy jsem ti sloužil, čtrnáct let za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav, a ještě jsi mi desetkrát změnil mzdu!
42. Kdyby se mnou nebyl Bůh mého otce, Bůh Avrahamův a Bázeň Jicchakova, poslal bys mne s prázdnou, jenomže Bůh viděl mou bídu a co mi náleží a včera tě varoval!“
43. (Sedmý volaný) Lavan opáčil a řekl Jaakovovi: „Ty dcery jsou mé dcery, ty děti jsou mé děti, ten brav je můj brav a všechno, na co se podíváš, je moje, a co mohu dnes udělat pro své dcery nebo pro jejich děti, které porodily?
44. Nyní pojď a uzavřeme spolu smlouvu, ty a já, ať je svědkem mezi mnou a tebou!“
45. A Jaakov vzal kámen a vztyčil jej za památník.
46. A Jaakov pravil jeho bratrům: „Sbírejte kameny!“, a když nasbírali kameny, udělali val a na tom valu pojedli.
47. Lavan jej pojmenoval Jegar sahaduta a Jaakov jej pojmenoval Gal-ed.
48. Lavan totiž pravil: „Tento val budiž dnes svědkem mezi mnou a mezi tebou“, a proto se nazývá Gal-ed.
49. Anebo Micpa, protože řekl: „Budeme-li jeden druhému skryti, bude nás oba pozorovat Hospodin!
50. Kdybys trápil mé dcery a vzal si k mým dcerám další ženy, nikoho není s námi, ale hleď, Bůh je svědkem mezi mnou a mezi tebou!“
51. A Lavan řekl Jaakovovi: „Hle, tento val, a hle, tento pomník, který jsem postavil mezi mnou a mezi tebou!
52. Nechť jsou tento val a ten pomník svědky, že nepřekročím tento val, a že nepřekročíš tento val a tuto pozorovatelnu ve zlém!
53. Nechť mezi námi soudí Bůh Avrahamův a Bůh Nachorův, Bůh jejich otce!“, a Jaakov přísahal při Bázni Jicchaka, svého otce.
54. Jaakov pak na té hoře zařízl oběť a pozval jeho bratry pojíst chléb, a když pojedli chléb, přenocovali na té hoře.