1M 35

Z Judaismus

Kapitola Třicátá pátá

Návrat na kompletní seznam kapitol Tóry

---

1. Bůh řekl Jaakovovi: „Zvedni se, vystup do Bejt El, usaď se tam a udělej tam oltář Bohu, který se ti zjevil, když jsi prchal před svým bratrem Esavem!“
2. Jaakov tedy řekl svému domu a všem kdo byli s ním: „Zbavte se cizích bůžků, které máte sebou, očistěte se a vyměňte si své oblečení!
3. Zvedneme se a vystoupíme do Bejt El a já tam Bohu, jenž mi odpovídá v čase mé tísně a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel, udělám oltář!“
4. I dali Jaakovovi všechny cizí bohy, které se jim dostali do rukou, i náušnice ve svých uších, a Jaakov je u Šchemu zakopal pod dubem.
5. A když putovali, padla na města v jejich okolí Boží děs a nikdo syny Jaakovovy nepronásledoval.
6. Jaakov přišel do Luz v zemi Kenaán, což je Bejt El, on a všechen lid s ním.
7. Postavil tam oltář a pojmenoval to místo Bůh Božího domu, poněvadž se mu tam při útěku před bratrem zjevili andělé.
8. A když zemřela Dvora, kojná Rivky, byla pohřbena pod Bejt El pod dubem, jemuž dal jméno Dub nářků.
9. A Bůh se opět zjevil Jaakovovi cestou z aramejského Padan a požehnal mu.
10. Bůh mu řekl: „Tvé jméno je Jaakov, ale nadále nebudeš volán jménem Jaakov, Jisrael bude tvé jméno!“, a nazval ho Jisrael.
11. Bůh mu řekl: „Já jsem Bůh Šadaj, buď plodný a množ se, bude z tebe národ a obec národů a z tvých beder vyjdou králové!“
12. (Šestý volaný)„Tu zemi, již jsem dal Avrahamovi a Jicchakovi, dám tobě, a po tobě dám tuto zemi tvému potomstvu!“
13. A na místě, kde s ním mluvil, od něho Bůh vystoupil.
14. A Jaakov na místě, kde s ním mluvil, postavil pomník, kamennou stélu, ulil na ni úlitbu a vylil na ni olej.
15. Tomu místu, kde s ním Bůh mluvil, dal Jaakov jméno Bejt El, Boží dům.
16. A když cestovali z Bejt El a zbýval ještě kus cesty do Efraty, začala Rachel rodit a měla těžký porod.
17. A když jí bylo při porodu nejtíž, porodní bába jí řekla: „Neboj se, i tentokrát to bude syn“
18. A umírajíc, posledním dechem mu dala jméno Ben-oni (Syn bolesti), ale jeho otec mu říkal Binjamin (Syn pravice).
19. A když Rachel zemřela, byla pohřbena na cestě do Efraty, což je Bejt Lechem.
20. Jaakov postavil na jejím hrobě pomník, a to je pomník Rachelina hrobu až dodnes.
21. Jisrael putoval dál a rozbíjel svůj stan odtamtud až k Migdal Eder.
22. A v době, kdy se Jisrael usadil v té zemi, šel Reuven a ležel s Bilhou, konkubinou svého otce, a Jisrael se o tom doslechl - Jaakovových synů bylo dvanáct.
23. Synové Ley: Jaakovův prvorozený Reuven, Šimon, Levi, Jehuda, Jisachar a Zvulun.
24. Synové Rachel: Josef a Binjamin.
25. Synové Bilhy, Racheliny služky: Dan a Naftali.
26. A synové Zilpy, Leiny služky, byli Gad a Ašer, to byli Jaakovovi synové, kteří mu byli zplozeni v aramejském Padan.
27. A Jaakov přišel k svému otci Jicchakovi do Mamre, města těch čtyř, což je Chevron, kde bydlili Avraham a Jicchak.
28. Dnů Jicchakových bylo sto osmdesát let.
29. A když Jicchak, stár a syt dnů, zesnul a zemřel a byl sebrán k svému lidu, pohřbili jej jeho synové Esav a Jaakov.

---

Originál: בראשית פרק לה

א וַיֹּאמֶר אֱלֹהִים אֶל-יַעֲקֹב, קוּם עֲלֵה בֵית-אֵל וְשֶׁב-שָׁם; וַעֲשֵׂה-שָׁם מִזְבֵּחַ--לָאֵל הַנִּרְאֶה אֵלֶיךָ, בְּבָרְחֲךָ מִפְּנֵי עֵשָׂו אָחִיךָ. ב וַיֹּאמֶר יַעֲקֹב אֶל-בֵּיתוֹ, וְאֶל כָּל-אֲשֶׁר עִמּוֹ: הָסִרוּ אֶת-אֱלֹהֵי הַנֵּכָר, אֲשֶׁר בְּתֹכְכֶם, וְהִטַּהֲרוּ, וְהַחֲלִיפוּ שִׂמְלֹתֵיכֶם. ג וְנָקוּמָה וְנַעֲלֶה, בֵּית-אֵל; וְאֶעֱשֶׂה-שָּׁם מִזְבֵּחַ, לָאֵל הָעֹנֶה אֹתִי בְּיוֹם צָרָתִי, וַיְהִי עִמָּדִי, בַּדֶּרֶךְ אֲשֶׁר הָלָכְתִּי. ד וַיִּתְּנוּ אֶל-יַעֲקֹב, אֵת כָּל-אֱלֹהֵי הַנֵּכָר אֲשֶׁר בְּיָדָם, וְאֶת-הַנְּזָמִים, אֲשֶׁר בְּאָזְנֵיהֶם; וַיִּטְמֹן אֹתָם יַעֲקֹב, תַּחַת הָאֵלָה אֲשֶׁר עִם-שְׁכֶם. ה וַיִּסָּעוּ; וַיְהִי חִתַּת אֱלֹהִים, עַל-הֶעָרִים אֲשֶׁר סְבִיבוֹתֵיהֶם, וְלֹא רָדְפוּ, אַחֲרֵי בְּנֵי יַעֲקֹב. ו וַיָּבֹא יַעֲקֹב לוּזָה, אֲשֶׁר בְּאֶרֶץ כְּנַעַן--הִוא, בֵּית-אֵל: הוּא, וְכָל-הָעָם אֲשֶׁר-עִמּוֹ. ז וַיִּבֶן שָׁם, מִזְבֵּחַ, וַיִּקְרָא לַמָּקוֹם, אֵל בֵּית-אֵל: כִּי שָׁם, נִגְלוּ אֵלָיו הָאֱלֹהִים, בְּבָרְחוֹ, מִפְּנֵי אָחִיו. ח וַתָּמָת דְּבֹרָה מֵינֶקֶת רִבְקָה, וַתִּקָּבֵר מִתַּחַת לְבֵית-אֵל תַּחַת הָאַלּוֹן; וַיִּקְרָא שְׁמוֹ, אַלּוֹן בָּכוּת. {פ}

ט וַיֵּרָא אֱלֹהִים אֶל-יַעֲקֹב עוֹד, בְּבֹאוֹ מִפַּדַּן אֲרָם; וַיְבָרֶךְ, אֹתוֹ. י וַיֹּאמֶר-לוֹ אֱלֹהִים, שִׁמְךָ יַעֲקֹב: לֹא-יִקָּרֵא שִׁמְךָ עוֹד יַעֲקֹב, כִּי אִם-יִשְׂרָאֵל יִהְיֶה שְׁמֶךָ, וַיִּקְרָא אֶת-שְׁמוֹ, יִשְׂרָאֵל. יא וַיֹּאמֶר לוֹ אֱלֹהִים אֲנִי אֵל שַׁדַּי, פְּרֵה וּרְבֵה--גּוֹי וּקְהַל גּוֹיִם, יִהְיֶה מִמֶּךָּ; וּמְלָכִים, מֵחֲלָצֶיךָ יֵצֵאוּ. יב וְאֶת-הָאָרֶץ, אֲשֶׁר נָתַתִּי לְאַבְרָהָם וּלְיִצְחָק--לְךָ אֶתְּנֶנָּה; וּלְזַרְעֲךָ אַחֲרֶיךָ, אֶתֵּן אֶת-הָאָרֶץ. יג וַיַּעַל מֵעָלָיו, אֱלֹהִים, בַּמָּקוֹם, אֲשֶׁר-דִּבֶּר אִתּוֹ. יד וַיַּצֵּב יַעֲקֹב מַצֵּבָה, בַּמָּקוֹם אֲשֶׁר-דִּבֶּר אִתּוֹ--מַצֶּבֶת אָבֶן; וַיַּסֵּךְ עָלֶיהָ נֶסֶךְ, וַיִּצֹק עָלֶיהָ שָׁמֶן. טו וַיִּקְרָא יַעֲקֹב אֶת-שֵׁם הַמָּקוֹם, אֲשֶׁר דִּבֶּר אִתּוֹ שָׁם אֱלֹהִים--בֵּית-אֵל. טז וַיִּסְעוּ מִבֵּית אֵל, וַיְהִי-עוֹד כִּבְרַת-הָאָרֶץ לָבוֹא אֶפְרָתָה; וַתֵּלֶד רָחֵל, וַתְּקַשׁ בְּלִדְתָּהּ. יז וַיְהִי בְהַקְשֹׁתָהּ, בְּלִדְתָּהּ; וַתֹּאמֶר לָהּ הַמְיַלֶּדֶת אַל-תִּירְאִי, כִּי-גַם-זֶה לָךְ בֵּן. יח וַיְהִי בְּצֵאת נַפְשָׁהּ, כִּי מֵתָה, וַתִּקְרָא שְׁמוֹ, בֶּן-אוֹנִי; וְאָבִיו, קָרָא-לוֹ בִנְיָמִין. יט וַתָּמָת, רָחֵל; וַתִּקָּבֵר בְּדֶרֶךְ אֶפְרָתָה, הִוא בֵּית לָחֶם. כ וַיַּצֵּב יַעֲקֹב מַצֵּבָה, עַל-קְבֻרָתָהּ--הִוא מַצֶּבֶת קְבֻרַת-רָחֵל, עַד-הַיּוֹם. כא וַיִּסַּע, יִשְׂרָאֵל; וַיֵּט אָהֳלֹה, מֵהָלְאָה לְמִגְדַּל-עֵדֶר. כב וַיְהִי, בִּשְׁכֹּן יִשְׂרָאֵל בָּאָרֶץ הַהִוא, וַיֵּלֶךְ רְאוּבֵן וַיִּשְׁכַּב אֶת-בִּלְהָה פִּילֶגֶשׁ אָבִיו, וַיִּשְׁמַע יִשְׂרָאֵל; {פ}

וַיִּהְיוּ בְנֵי-יַעֲקֹב, שְׁנֵים עָשָׂר. כג בְּנֵי לֵאָה, בְּכוֹר יַעֲקֹב רְאוּבֵן; וְשִׁמְעוֹן וְלֵוִי וִיהוּדָה, וְיִשָּׂשכָר וּזְבֻלוּן. כד בְּנֵי רָחֵל, יוֹסֵף וּבִנְיָמִן. כה וּבְנֵי בִלְהָה שִׁפְחַת רָחֵל, דָּן וְנַפְתָּלִי. כו וּבְנֵי זִלְפָּה שִׁפְחַת לֵאָה, גָּד וְאָשֵׁר; אֵלֶּה בְּנֵי יַעֲקֹב, אֲשֶׁר יֻלַּד-לוֹ בְּפַדַּן אֲרָם. כז וַיָּבֹא יַעֲקֹב אֶל-יִצְחָק אָבִיו, מַמְרֵא קִרְיַת הָאַרְבַּע--הִוא חֶבְרוֹן, אֲשֶׁר-גָּר-שָׁם אַבְרָהָם וְיִצְחָק. כח וַיִּהְיוּ, יְמֵי יִצְחָק--מְאַת שָׁנָה, וּשְׁמֹנִים שָׁנָה. כט וַיִּגְוַע יִצְחָק וַיָּמָת וַיֵּאָסֶף אֶל-עַמָּיו, זָקֵן וּשְׂבַע יָמִים; וַיִּקְבְּרוּ אֹתוֹ, עֵשָׂו וְיַעֲקֹב בָּנָיו. {פ}