3M 1
Z Judaismus
| Vajikra je třetí z Pěti knih Mojžíšových. Nazývá se též TORAT KOHANIM, protože obsahuje zejména předpisy o chrámové službě, která byla svěřena potomkům Aharona - kohenům. O dobrovolných obětech se píše v Paršat Vajikra, další předpisy o obětech najdeme v paršat Cav, popis zasvěcení miškanu, smrt dvou Aharonových synů v souvislosti s vnesením "cizího ohně" do svatyně a pravidla kašrutu v paršat Šemini, předpisy související s rituální nečistotou způsobenou nemocí mecora a výtoky z těla - paršat Tazria a paršat Mecora, popis průběhu svátku jom kipur a výčet zakázaných sexuálních vztahů - paršat Acharej mot, soupis základních etických pravidel v paršat Kedošim, pravidla truchlení, předpisy pro kněží a výčet svátků v paršat Emor, předpisy o šmita- sedmém roku zemědělského volna v paršat Behar, varování o trestu za porušování Božích předpisů a o odhadních cenách v paršat Bechukotaj. |
Kapitola První
Návrat na kompletní seznam kapitol Tóry
- (První volaný) Zavolal Mošeho a ze stanu setkání s ním Hospodin mluvil, říkaje:
- „Mluv k synům Jisraele a pověz jim: Člověk z vás, jenž přináší oběť Hospodinu, nechť své oběti přináší z dobytka, ze skotu a z bravu.
- Je-li jeho obětí celooběť ze skotu, přivede před vchod stanu setkání před Hospodina bezvadného samce z vlastní vůle.
- Opře-li svou ruku o hlavu celooběti, bude od něj k usmíření za něj přijata. ,
- Pak býčka před Hospodinem zařízne a kněží, synové Aharona, obětují tu krev a dokola pokropí tou krví oltář, který je před stanem setkání.
- Poté oběť stáhne a rozřeže ji na porce.
- A synové kněze Aharona dají na oltář oheň a uspořádají na ohni dříví.
- Pak ti kněží, synové Aharona, uspořádají porce a hlavu a vnitřní tuk nad tím dřívím, které je na ohni, jenž je na oltáři.
- A když omyl ve vodě jeho vnitřnosti a nožky, spálí ten kněz všechno na oltáři, je to celooběť, zápalná oběť libé vůně Hospodinu.
- Je-li jeho oběť celoobětí z bravu, z ovcí nebo koz, přivede bezvadného samce.
- Zařízne ho u severního boku oltáře a kněží, Aharonovi synové, dokola pokropí jeho krví oltář.
- Rozřeže ho na jeho porce včetně hlavy a vnitřního tuku a kněz je uspořádá na dříví, které je na ohni, jenž je na oltáři.
- A když omyl ve vodě vnitřnosti a nožky a kněz to vše obětuje a spálí na oltáři, je to celooběť, zápalná oběť libé vůně Hospodinu.
- (Druhý volaný) Je-li jeho celooběť Hospodinu z ptactva, přinese svou oběť z hrdliček nebo holubů.
- Kněz ji obětuje na oltáři, uštípne jí hlavu a spálí ji na oltáři a její krev vytlačí na stěnu oltáře.
- Odstraní její volátko s jejím peřím a odhodí to na popeliště východně od oltáře.
- Mezi křídly ji pak natrhne, ale nerozdělí, a pak ji kněz spálí na oltáři, na dříví, které je na tom ohni, je to celooběť, zápalná oběť libé vůně Hospodinu.
originál: ויקרא פרק א
א וַיִּקְרָא, אֶל-מֹשֶׁה; וַיְדַבֵּר יְהוָה אֵלָיו, מֵאֹהֶל מוֹעֵד לֵאמֹר. ב דַּבֵּר אֶל-בְּנֵי יִשְׂרָאֵל, וְאָמַרְתָּ אֲלֵהֶם, אָדָם כִּי-יַקְרִיב מִכֶּם קָרְבָּן, לַיהוָה--מִן-הַבְּהֵמָה, מִן-הַבָּקָר וּמִן-הַצֹּאן, תַּקְרִיבוּ, אֶת-קָרְבַּנְכֶם. ג אִם-עֹלָה קָרְבָּנוֹ מִן-הַבָּקָר, זָכָר תָּמִים יַקְרִיבֶנּוּ; אֶל-פֶּתַח אֹהֶל מוֹעֵד, יַקְרִיב אֹתוֹ, לִרְצֹנוֹ, לִפְנֵי יְהוָה. ד וְסָמַךְ יָדוֹ, עַל רֹאשׁ הָעֹלָה; וְנִרְצָה לוֹ, לְכַפֵּר עָלָיו. ה וְשָׁחַט אֶת-בֶּן הַבָּקָר, לִפְנֵי יְהוָה; וְהִקְרִיבוּ בְּנֵי אַהֲרֹן הַכֹּהֲנִים, אֶת-הַדָּם, וְזָרְקוּ אֶת-הַדָּם עַל-הַמִּזְבֵּחַ סָבִיב, אֲשֶׁר-פֶּתַח אֹהֶל מוֹעֵד. ו וְהִפְשִׁיט, אֶת-הָעֹלָה; וְנִתַּח אֹתָהּ, לִנְתָחֶיהָ. ז וְנָתְנוּ בְּנֵי אַהֲרֹן הַכֹּהֵן, אֵשׁ--עַל-הַמִּזְבֵּחַ; וְעָרְכוּ עֵצִים, עַל-הָאֵשׁ. ח וְעָרְכוּ, בְּנֵי אַהֲרֹן הַכֹּהֲנִים, אֵת הַנְּתָחִים, אֶת-הָרֹאשׁ וְאֶת-הַפָּדֶר--עַל-הָעֵצִים אֲשֶׁר עַל-הָאֵשׁ, אֲשֶׁר עַל-הַמִּזְבֵּחַ. ט וְקִרְבּוֹ וּכְרָעָיו, יִרְחַץ בַּמָּיִם; וְהִקְטִיר הַכֹּהֵן אֶת-הַכֹּל הַמִּזְבֵּחָה, עֹלָה אִשֵּׁה רֵיחַ-נִיחוֹחַ לַיהוָה. {ס}
י וְאִם-מִן-הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ מִן-הַכְּשָׂבִים אוֹ מִן-הָעִזִּים, לְעֹלָה--זָכָר תָּמִים, יַקְרִיבֶנּוּ. יא וְשָׁחַט אֹתוֹ עַל יֶרֶךְ הַמִּזְבֵּחַ, צָפֹנָה--לִפְנֵי יְהוָה; וְזָרְקוּ בְּנֵי אַהֲרֹן הַכֹּהֲנִים אֶת-דָּמוֹ, עַל-הַמִּזְבֵּחַ--סָבִיב. יב וְנִתַּח אֹתוֹ לִנְתָחָיו, וְאֶת-רֹאשׁוֹ וְאֶת-פִּדְרוֹ; וְעָרַךְ הַכֹּהֵן, אֹתָם, עַל-הָעֵצִים אֲשֶׁר עַל-הָאֵשׁ, אֲשֶׁר עַל-הַמִּזְבֵּחַ. יג וְהַקֶּרֶב וְהַכְּרָעַיִם, יִרְחַץ בַּמָּיִם; וְהִקְרִיב הַכֹּהֵן אֶת-הַכֹּל, וְהִקְטִיר הַמִּזְבֵּחָה--עֹלָה הוּא אִשֵּׁה רֵיחַ נִיחֹחַ, לַיהוָה. {פ}
יד וְאִם מִן-הָעוֹף עֹלָה קָרְבָּנוֹ, לַיהוָה: וְהִקְרִיב מִן-הַתֹּרִים, אוֹ מִן-בְּנֵי הַיּוֹנָה--אֶת-קָרְבָּנוֹ. טו וְהִקְרִיבוֹ הַכֹּהֵן, אֶל-הַמִּזְבֵּחַ, וּמָלַק אֶת-רֹאשׁוֹ, וְהִקְטִיר הַמִּזְבֵּחָה; וְנִמְצָה דָמוֹ, עַל קִיר הַמִּזְבֵּחַ. טז וְהֵסִיר אֶת-מֻרְאָתוֹ, בְּנֹצָתָהּ; וְהִשְׁלִיךְ אֹתָהּ אֵצֶל הַמִּזְבֵּחַ, קֵדְמָה--אֶל-מְקוֹם, הַדָּשֶׁן. יז וְשִׁסַּע אֹתוֹ בִכְנָפָיו, לֹא יַבְדִּיל, וְהִקְטִיר אֹתוֹ הַכֹּהֵן הַמִּזְבֵּחָה, עַל-הָעֵצִים אֲשֶׁר עַל-הָאֵשׁ: עֹלָה הוּא, אִשֵּׁה רֵיחַ נִיחֹחַ--לַיהוָה. {ס}
