Bůh
Z Judaismus
Obsah |
Komentář k: Bůh (1M 1)
Existuje Bůh? Tak jako se lidé ptali na počátek světa, ptají se dodnes po důkazech Boží existence. Existuje Bůh? A pokud ano, je možné jeho existenci dokázat?
Chceme-li se pustit do řešení této otázky, musíme si nejdřív ujasnit pojmy. Co je to důkaz? Co vnímáme jako přesvědčivý důkaz „existence“? Podívejme se nejdřív do světa kolem nás a zkusme si odpovědět na otázku, jak víme, že to či ono existuje. Je známý fakt, že malé děti věří jen tomu, co vidí a na co si mohou sáhnout. Dokonce, když jim něco jen na čas zmizí z očí, přestane to pro ně existovat. Dospělí lidé vědí i o věcech, které nikdy neviděli. Za předpokladu, že ...
Představme si slepého člověka. Někoho, kdo od narození nevidí. Jak takový člověk ví, že existují barvy? A odstíny? Nikdy nic takového neviděl, ale lidé z jeho okolí mu to řekli. A on nemá důvod jim nevěřit. Minimálně dokud nepojme podezření, že hovoří s podvodníky či blázny.
Další možností, jak uvěřit v něčí existenci, je pozorování výsledků jeho činnosti. Každá akce na světě má svůj zdroj. Narazíme-li v lese na stopy, víme, že tudy někdo šel. Vidíme-li stůl či knihu, domyslíme si, že existoval truhlář či tiskař. Ani nám nepřijde na mysl, že by kniha mohla vzniknout náhodným shlukem písmen. Čím je výrobek kvalitnější a sofistikovanější, tím je pravděpodobnost náhodného vzniku menší a menší. Zazvoní-li mobilní telefon, je to pro nás důkazem existence elektromagnetického vlnění, které jsme nikdy neviděli. Prostě nepochybujeme, že existuje.
Dokonce i u jevů, které nechápeme, a dokonce i u těch, které se příčí našemu chápání, nepochybujeme o jejich existenci. Například gravitace. Nevíme, jak je možné, že se dvě hmotná tělesa na dálku přitahují. Nevíme proč a jak, ale víme, že přitažlivost existuje.
Svět je nesmírně komplexní výtvor. Makro i mikrokosmos. To, že naše tělo funguje, to, že vidíme, slyšíme, přemýšlíme, často přesahuje naše vlastní chápání. Jsme-li shlukem miliard atomů, sdružených v molekuly, makromolekuly, buňky a tkáně, očekávali bychom chaos, nikoliv řád! Totéž platí o světě jako celku. Námitce, že se zde dotýkáme řádu přírody a přírodních zákonů musíme oponovat konstatováním, že přírodní zákony jsou jen popisem, jak co funguje, ale ne pochopením, proč tomu tak je. Moderní vědou poznaný a popsaný svět je neuvěřitelným důkazem jednoty, uvědomíme-li si, že vše je složeno z tak navzájem si podobných částic. Mezi železem a kyslíkem není žádného většího rozdílu. Jen jejich atom vypadá „trochu“ jinak. Dříve se věřilo, že jednotlivé „síly“ přírody se od sebe velmi liší a že je diametrální rozdíl mezi hmotou a jejími projevy. Dnes věda naopak hovoří o jednotě světa a snaží se vše propojit do jednoho komplexního celku. Rambam uvádí, že pozorováním přírody a jejího řádu dospějeme k jistotě, že svět má svého Tvůrce.
Mimochodem, svět není věčný, musel vzniknout. To je současný stav vědeckého poznání.
Šoa a Bůh
Jedna žena napsala po válce lubavičskému rabínovi: „Po událostech Šoa nevěřím v Boží existenci.“ Rabín jí tehdy odpověděl přibližně takto: „Nevěřím vám. Naopak. Vy v Boha věříte. Pouze existuje-li Bůh, existují morální pravidla a nároky. Lev není zlý, když žere jehně. To že silnější utlačuje slabšího se dá od čistě hmotných objektů očekávat. Bez Boha není důvodu očekávat něco jiného než zákon džungle. To, že jste zcela oprávněně zděšena válečnými hrůzami, je mi důkazem, že věříte, že svět má být dobrý. Že má mít etický rozměr. Jinak bychom se nemohli divit, že silnější či ozbrojený likviduje slabšího či neozbrojeného.“
Bůh pohledem Rambama
Rambam v knize Mišne Tora napsal (Hilchot Jesodej Tora 1:1): Základem všech základů a pilířem vší moudrosti je poznání, že existuje Prvotní příčina, z níž vyvěrá vše stvořené a bez níž by nic jiného neexistovalo.
Tato prvotní příčina je Bohem světa a Pánem země neomezené síly. Jediný Bůh.
Různé zajímavosti a FAQ
Proč se „Bůh“ často píše „B-h“? Třetí z Desatera přikázání zní: „Nevyslovíš jméno Hospodina, Boha svého, nadarmo.“ (Exodus 20:7) Ale jaké je jméno Boží? Biblické Jehova, složené z hebrejských písmen jud, hej, vav, hej se všeobecně považuje za „původní“ jméno Boží. Jméno, které by se nemělo nikdy vyslovovat (výjimku tvořil velekněz při bohoslužbě na Jomkipur) či psát.
V průběhu staletí získala i jiná Boží jména, například Adonaj (vyslovované také Adonoj), „Hospodin“, stejné postavení. Adonaj se používalo (a stále používá) pouze v modlitbě. Při jiných příležitostech se namísto tohoto označení užívá Hašem či Adošem. Hašem znamená „Jméno“. Adošem je spojení Adonaj a Hašem.
V posledních desetiletích přišel do módy nový zvyk: česká jména „Bůh“ či „Hospodin“ se nepíší celá. Většina autorit se domnívá, že tento obyčej nemá opodstatnění a považuje ho za pouhý přechodný výstřelek.
