Buď světlo

Z Judaismus

Komentář k: Buď světlo (1M 1)

Stvoření světa a moderní fyzika

Jak jsme již uvedli, je velikým omylem se domnívat, že Tóra je v rozporu s poznatky vědy. Rád zde odcituji z práce profesora Eitana Hirsche, izraelského fyzika elementárních částic, který na téma Stvoření světa napsal:

Dospěl jsem k přesvědčení, že autor Tóry musel být „výjimečný fyzik“, jehož znalosti fyziky přesahují i dnešní stav poznání, a tím spíše možnosti jakéhokoliv člověka před třemi a půl tisíci lety. V prvních deseti větách nám Tóra popisuje „stvoření světa“ způsobem, který můžeme s pomocí moderní fyziky chápat lépe, než kdokoliv v generacích před námi. Přitom je jasné, že Tóra není primárně knihou o fyzice a tyto informace se dozvídáme jaksi mimochodem.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla TOHU a VOHU a tma byla nad propastí a Boží duch se vznášel nad vodou. A řekl Bůh, budiž světlo a bylo světlo a Bůh viděl, že je to dobré a oddělil světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem a tmu nocí a byl večer a bylo jitro, den první... A nazval Bůh nebesa oblohou... A nazval Bůh zemi souší... A nazval Bůh shromáždění vod mořem... (viz 1M 1)

Naším úkolem musí být převod výraziva Tóry do našich současných pojmů a jejich výklad.

• Nebe a země představují prostor a hmotu. Vesmír a hmotu. Prostor a hmota vznikají zároveň, nelze je od sebe oddělit.
• TOHU VAVOHU, které se v češtině běžně překládají jako „pustota a prázdnota“, představují primární neorganizovanost, zmatek.
• Boží duch představuje přírodní zákony. V okamžiku, kdy se objevuje prostor a hmota, tedy nebe a země, objevují se i přírodní zákony. Ty tedy nejsou dané samy o sobě, pouze souvisí s řádem existující hmoty.
• Propast, hebrejsky TEHOM, je výrazem pro nekonečno – hlubinu, na jejíž dno nevidíme. 
• Voda v podání Tóry představuje vodík. Všimněte si, že když Tóra při stvoření světa hovoří o vodě – kapalině, používá jiný výraz – shromáždění vod.
• V okamžiku, kdy byl vodík v nekonečném prostoru, řekl Bůh: Budiž světlo. Tím se dostáváme k momentu popisovanému vědci jako Velký třesk. Gravitační působení, které zkoncentrovalo hmotu do jednoho místa – to je původní světlo. Následující exploze oddělila mezi světlem a tmou, mezi vyzařujícími tělesy a temnými chladnými místy ve vesmíru. Exploze ze své definice vnáší do původně organizované hmoty chaos, tato exploze však dala vzniknou světu. Proto nám muselo být sděleno, že to bylo dobré.
• Teprve s existencí hmoty se objevuje existence času: a byl večer a bylo jitro.