Chašmonejci
Z Judaismus
Obsah |
synové Matitjaha
synové Matitjaha: Šimon, Jochanan, Jehuda Makabi, Elazar a Jonatan
- Jonatan, -160 až -142, byl zabit syrským Tryfonem při diplomatických jednáních,
od roku -153 byl i veleknězem
- Šimon, -142 až -134, nastolil plnou suverenitu chašmonejského státu, dobu, která může nést označení zlatá éra
Druhá generace
- Jochanan Hyrkan, třetí syn Šimonův, -134 až -104, počátek helenizace Chašmonejců, spory mezi Perušim a Cadokim, počátek územní expanze
Třetí generace
- Aristobul, nestarší syn , -104 až -103, dobytí Galilee
- Alexandr Janaj, -103 až -76, další ze synů Jochanana Hyrkana, který si po smrti svého bratra Aristobula, vzal (údajně) za ženu Salome Alexandru, územní rozpínavost, násilné konverze, útisk Perušim, poprvé vyloženě negativní reakce lidu
- Šlomit (Salome) Alexandra, -76 až -67, manželka Aristobula i Alexandra Janaje, stranila Perušim, šlo o jedinou židovskou královnu v historii
Čtvrtá generace
- Hyrkan II, -67 až -43, syn Alexandra Janae a Salome Alexadry se stal po smrti otce veleknězem, zatímco vlády se ujala jeho matka Salome Alexandra, Hyrkanovým ministrem (správcem) byl Idumejec Antipater (Herodův otec), těžké spory s bratrem Aristobulem (pravděpodbně u moci -67 až -63), Hyrkan stranil Perušim
- Aristobul II, Hyrkanův bratr, který s ním bojoval o moc a vládl v letech -67 až -63, Aristobulos se klonil k Cadokim.
V době Hyrkana II a jeho bratra Aristobula vládly v zemi zmatky. Bratři své spory řešily komplikovanými spojenectvími s Římany, Syřany a Parthy, což vyústilo v Pompeovo ovládnutí království, které dál formálně, byť zmenšené, zůstalo suverénním státem - viz Doba římská.
Posledním chašmonejským panovníkem byl Antigonos, -40 až -37, syn Aristobula II., kterého nechal po svém nástupu k moci stít Herodes.
