Doba římská
Z Judaismus
| Tato stránka se věnuje událostem od nástupu Říma v Izraeli do Velkého povstání |
Obsah |
Řím na scéně
stručný přehled událostí -63 až -4
| -188 | Řím poráží Antiocha v Malé Asii |
| -167 | makabejské povstání |
| -160 | smrt Jehudy, nástup Jonatana, počátek chašmonejského spojenectví s Římem |
| -67 | Hyrkan II. |
| -63 | Pompeus dobývá Palestinu |
| -53 | Crassus vyplenil Chrám |
| -47-43 | Hyrkan II a Antipater |
| -40 | Parthové v Izraeli - Antigonos, Aristobulův syn králem |
| -39 | Herodovo vylodění |
| -37 -4 | Herodes králem |
Srovnání souvislostí
| -73 -71 | Spartakovo povstání |
| -60 | první triumvirát (Caesar, Pompeus, Crassus) |
| -44 | smrt Caesara |
| -32 -30 | válka dvou druhých triumvirů - Oktaviána a Antonia |
| -27 až +14 | Octavianus Augustus císařem (principem) |
Formy římské správy
3 formy římské správy
- vazalské království (Hyrkan II, Agrippa),
- Hordus,
- přímá správa - prokurátoři
vládci v Izraeli:
- -63 až -37 Chašmonejci jako vazalští králové
- -37 až +6 Hordus a jeho syn Archelaos
- 6 až 41 římští prokurátoři, prefekti
- 41 - 44 Agrippa I.
- 44 - 66 římští prokurátoři, prefekti
- 66 -70 (73) velké protiřímské povstání
Přehled událostí
Římský nástup k moci
Pompeus vstoupil do chrámu, ale zachoval chrámovou službu a ponechal chrámu jeho poklady. Pompeus jmenoval Hyrkana II. veleknězem a etnarchou, ve skutečnosti ale vládne Antipater, Hyrkanův idumejský správce. Pompeus dal zbořit jeruzalémské hradby a od Judey oddělil všechna nežidovská území. Aristobula, Hyrkanova bratra, a jeho děti dal odvézt do Říma.
Aristobulův syn Alexandr vedl tři menší povstání proti Římu, vždy neúspěšně.
Crassus vyplenil chrámové poklady před svým tažením proti Parthům. (Umřel v zajetí usmrcen roztaveným zlatem.)
V Římu propuká občanská válka. Caesar chtěl oslabit Pompea a jmenoval Aristobula vojevůdcem 2 legií. Pompeovi přátelé Aristobula otrávili.
Antipater osvobodil Caesara, když ho Kleopatra v Egyptě zajala. Caesar jmenoval Antipatera prokurátorem (správcem) a potvrdil Hyrkana veleknězem a etnarchou. Dovolil postavit jeruzalémské hradby, připojil zpět od Judey oddělené části a snížil daně.
Antipater měl dva syny: Fazaela jmenoval místodržitelem v Jeruzalémě a Heroda v Galilee. Antipater byl v roce -43 zavražděn pravděpodobně na Hyrkanův popud.
Hordus /Herodes/ protiprávně pronásledoval Židy a dával je bez soudu popravovat. Byl Hyrkanem žalován a souzen Sanhedrinem. Z obavy prchl do Sýrie, kde rozšířil svou moc.
Za Marca Antonia vnikli na území Malé Asie, Sýrie a Palestiny Parthové a obsadili Jeruzalém a prohlásili králem Antigona, syna Aristobulova.
Hordus se nechal jmenovat římským senátem králem Judey, vylodil se s vojskem v Ptolemanii, postupně odstranil všechny nepřátele a dobyl Jeruzalém. Popravil Antigona a oženil se s Miriamnou, vnučkou Aristobulovou.
Herodes králem
-37 až -4
- byl: vzdělaný, podnikavý, uměnímilovný, ale také bezohledný, nedůvěřivý, mstivý.
- vybudoval: Sebastii (Šomron), Caesareu, Herodium, palác v Jeruzalémě, přestavěl jeruzalémský chrám do konečné podoby, Machpelu - hrobku praotců v Chevronu, královské tvrze - například slavnou Jotpatu a Mecadu.
- finančně pomohl (z vlastního) při velkém hladomoru, ulevil lidu na daní a rozdal zdarma osivo
- vymohl pro Židy občanská práva
- ALE TAKÉ popravil většinu členů Sanhedrinu, hromadně popravil přívržence Antigona, popravil Hyrkana, popravil vlastní manželku, popravil své tři syny a de facto vyhladil celý chašmonejský rod
Herodes "vládne" absolutně loajálně vůči Římu, krutě ničí i náznaky opozice, ale zároveň hledá židovskou podporu. Chce být vnímán jako Žid, ale nedaří se mu to. Pro rabíny je osvobozeným otrokem, IdumejciwIdumejcem, který nemá nárok na korunu.
Za Herodovy vlády došlo k destrukci většiny starobylých institucí a došlo k definitivnímu oddělení státu a náboženství, byť nikdy neproklamované.
Za Heroda žije dvojice rabínů Hilel a Šamaj, kteří připravili půdu pro novou "formu" judaismu - pod cizí (nepřátelskou) vládou, základy budoucí Mišny, Talmudu - nástroje na přežití bez státní identity.
