Druhé protiřímské povstání
Z Judaismus
Povstání v diaspoře
data
- 66-73 velké protiřímské povstání
- 70 pád Jeruzaléma
- 115-117 II. protiřímské povstání (v diaspoře)
- 132-135 III. protiřímské povstání - povstání Bar Kochby
- 150 Chananja chce ustavit vlastní kalendář - první pokus o "nezávislost" na centru
- 200 rabi Jehuda haNasi - redakce Mišny
- 219 Rav se vrací do Babylónie - vznik nehardejsko-pumpeditské (Šmuel) a surské (Rav) ješivy
- 241 sasanovský král Šapur (zoroastrian) - smíření s židovskou menšinou
srovnání
- 79 výbuch Vesuvu - Pompeje
- 98-117 Trajan
- 117-138 Hadrian
- 224 sasanovská říše, konec parthské nadvlády
- 313 edikt milánský
- 375 vpád Hunů
- 395 definitivní rozdělení římské říše
- 476 Romulus Augustus - konec posledního západořímského císaře
Po krátké a Židům nakloněné vládě Nervy (96-98) nastoupil na trůn v roce Trajan, adoptivní syn Dominiciánův. Trajan byl povahou voják a nepřál si žádné výjimky a autonomii pro Židy v Judey. Stavěl se proti konverzím Římanů k judaismu i křesťanství. (Zdá se, že judaismus byl v té době mezi římskou aristokracií velmi populární.)
Trajan se rozhodl pro přímou perzekuci rabínů v Javne, zejména rabana Gamliela. Kolem roku 105 bylo centrum v Javne rozpuštěno a Sanhedrin se přimístil opět do severoizraelské Uši.
Po smrti rabana Gamliela se do čela Sanhedrinu definitivně dostává rabi Elazar ben Azarja, který přesídlil z Lodu do Cipory, zatímco dva jeho významní kolegové, rabi Tarfon a rabi Akiva zůstávají v Lodu a vedou "tajnou ješivu".
V roce 114 zaútočil Trajan na Parthy a na krátkou dobu ovládl západ jejich říše. Postupně byl ale vytlačen ze země za vydatné pomoci babylonských Židů.
V roce 115 propukají silné střety v Libyi a Egyptě. Povstání se dále šíří do Malé Asie, Kypru a Mezopotámie. Právě v Mezopotámii se k Židům přidá místní obyvatelstvo a Trajan je z Mezopotámie vytlačen a stahuje se do Malé Asie a cestou ničí židovské obce. (Desetitisíce mrtvých.)
K potlačení nepokojů vybral Trajan jednoho z nejkrutějších vojevůdců Říma, Lucia Quieta. Rozkaz zněl: zlikvidovat židovskou přítomnost v Malé Asii, což se Quietovi prakticky povedlo. (Poté byl Lucius Quietus jmenovám správcem Judey a pokračoval v pronásledování tamních Židů. Zničil mimo jiné i rabínské centrum v Lodu.)
Římské jednotky byly při potlačování nepokojů v severní Africe a jinde vůči Židům nesmírně krutí - v Alexandrii a na Kypru byli Židé prakticky totálně zlikvidováni.
