Ezra
Z Judaismus
| Tento článek pojednává o velmi významné židovské osobnosti. Seznam všech židovský osobností uvedených na tomto portálu je zde. Jen některé z nich však patří do kategorie velmi významných osobností jako je tato. (Nesouhlasíte s naším rozhodnutím? Napište nám |
Obsah |
Osobnost
Ezra byl určitě kněz a písař, možná byl i velekněz, ale na každý pád sehrál klíčovou roli v obnově židovské společnosti v Izraeli po "návratu na Cion".
Již v Babylónii, kde se Ezra narodil, hrál důležitou roli, podle některých historiků byl perským vysokým úředníkem "pro židovské otázky u dvora".
V Izraeli se stal nejen neformálním vůdcem židovské komunity, ale zejména silným a vlivným propagátorem Tóry. S "politikem" Nechemjou, který se též, jako příslušník vysoké šlechty na dvoře krále Artaxerxe I., vrátil do Jeruzaléma, vytvořil Ezra výborný vůdčí pár.
Kniha Ezra, součást Spisů Tanachu, uvádí, že kněz a písař Ezra do Jeruzaléma přišel sedmý rok vlády krále Artaxerxe. Tedy v roce -458.
Dílo
Své znalosti Tóry Ezra načerpal od Barucha ben Nerii (Jeremiášova žáka) v době, kdy Daniel a jeho společníci opustili Mezopotámii a vydali se do Izraele. Po smrti svého učitele chtěl Ezra přivést z exilu i ty, kteří tam ještě zůstávali. To se mu nepodařilo. V Babylónii zůstala velká část židovské populace. Ezra s sebou vzal alespoň všechny ty, kteří byly "nečistého nebo nejasného původu", čímž babylonskou obec před svých odchodem zajistit a očistil.
více viz Návrat na Sion
V Izraeli se Ezra vrhl do práce na obnově společnosti a zavedl mnohé novinky, které měly oslabenou společnost posilnit:
- kromě sobotního čtení ustanovil i čtení z Tory v pondělí a čtvrtek
- zakládal školy (? snad synagogy) a ustanovoval učitele, převážně Levity ovládající aramejštinu - jazyk, který se Židé z Babylónie přinesli s sebou
- zavedl nové /asyrské/ písmo, které dnes používáme
- založil (nebo spoluzaložil) KNESET ANŠEJ HAGDOLA, nejvyšší sněm o 120 členech (podle něj má tento počet i dnešní izraelský parlament), který de facto potvrdil přerod biblického (prorockého) judaismu v judaismus rabínský. KNESET ANŠEJ HAGDOLA totiž nebyl jen shromážděním představitelů "obce", ale zejména zákonodárným sborem a zároveň i rabínským nevyšším soudem (Sanhedrinem). Tento sbor fungoval až do smrti Šimona haCadika, kdy byl nahrazen systémem "párů" ZUGOT - viz Pirkej avot
- sepsal knihy Ezra-Nechamja a DIVREJ HAJAMIM (Kroniky),
- mnohé z ustanovení Kneset anšej hagdola se připisuje Ezrovi: sestavil texty modliteb a zavedl povinnost tří modliteb denně a ustanovil různá požehnání - více zde
- ustanovil kiduš a havdalu - viz šabat
- uspořádal knihu Žalmů a vůbec kanonizoval knihy Tanachu, mezi něž začlenil Jechezkela, Daniela, knihu Ester a 12 "menších proroků"
- zavedl oslavu svátku purim
- když po svém příchodu do Izraele zjistil, že smíšená manželství jsou přijatou normou ve všech vrstvách společnosti, svolal veškerý lid do Jeruzaléma a přiměl "židovské muže, aby se rozešli se svými nežidovskými manželkami"
