Hilchot Purim
Z Judaismus
HILCHOT PURIM (vybráno z knihy Pninej Halacha â Zmanim) Rav Eliezer Melamed 1. SIMCHA A CHESEDZvláštnà micvot, které máme pÅikázánovykonat na Purim kromÄ Ätenà Megily,jsou (Ester 9, 22): (uÄinit z nich dny)miÅ¡te a simcha, miÅ¡loach manot jedendruhému a matanot la-evjonim 1 .Micvat ha-simcha na Purim je svéhodruhu jedineÄná micva, protože seprojevuje i ÄistÄ tÄlesnými stránkamiživota. Hamanův vyhlazovacà dekretse týkal ducha i tÄla, a tak i radost zezáchrany musà být radostà tÄla i ducha.Proto vedle micvy kriat ha-megila,která odpovÃdá duchovnà stránceÄlovÄka, máme i micvu uspoÅádathostinu, pÃt a radovat se. A důraz seklade na pità vÃna, v jisté mÃÅe až dostavu ztráty jasného vÄdomÃ, abychomtak vyjádÅili, že Izrael jsou kedoÅ¡im 1 slovo miÅ¡te má stejný koÅen jako Å¡ata,âpilâ, znamená jednak pità nebo nápoj,jednak taky slavnostnà hostinu (jejÞ hlavnÃsouÄástà bývá zpravidla pità vÃna); miÅ¡loachmanot, âposÃlánà porcÃâ, a matanot la-evjonim, âdárky chudýmâ a dokonce i ve stavu ztráty jasnéhovÄdomà zůstávajà pÅipojenà a pÅilnutÃk Hâ jitbarach.Simcha musà být taková radost, jejÞdůsledkem je vÃce lásky a jednotymezi Židy. To je opravdová simcha,která se projevuje tÃm, že se životÄlovÄka rozÅ¡ÃÅà láskou k ostatnÃmlidem. Ale ten, kdo jà a pije sám,scvrklý a omezený ÄlovÄk, který sestará jen o ukojenà vlastnÃch tužeb,nikdy nedospÄje ke skuteÄné radosti.A proto nám bylo pÅikázáno posÃlatmanot iÅ¡ le-reehu, porce jÃdla jedendruhému.NestaÄà ale jen projevy láskyk pÅátelům, je potÅeba se postarati o chudé, kteÅà se nemohou radovat,a proto nám bylo pÅikázáno i dávatmatanot la-evjonim, dárky chudým,aby se i oni mohli zapojit do simchatha-purim. Kdo nechce vidÄt trápenÃchudých lidÃ, i když si pÅedstavuje, žese právÄ raduje se svými pÅáteli, veskuteÄnosti je to jen pusté obžerstvÃa zavÃránà oÄà pÅed skuteÄnostÃ.Takový ÄlovÄk se vyhýbá myÅ¡lenkámna trápenà svÄta kolem, a jen dÃkytomu je schopen se chvÃli radovat.Jenže tÞivá skuteÄnost trvá i v dobÄ,kdy se ÄlovÄk opÃjà vÃnem, a on taknÄkde uvnitÅ cÃtÃ, že si radost neza-sloužÃ, a tak je nakonec smutný. Kdyžse ale nÄkdo snažà potÄÅ¡it chudéa ztrápené, dává svému životu hodno-tu, a může se tak radovat opravdovÄa spravedlivÄ. A proto nám bylopÅikázáno dávat na Purim dárkychudým.2. MATANOT LA-EVJONIMKaždý ÄlovÄk z Izraele má pÅikázánodát na Purim dárky chudým. Tutopovinnost lze splnit dvÄma dárkydvÄma chudým, každému po jednomdárku, a ÄÃm vÃce darů chudým, tÃmlépe. Darem mohou být penÃze nebonÄco k jÃdlu, nikoli vÅ¡ak odÄvy neboknihy, protože jeÅ¡ omrim že matanot musà být nÄco, colze využÃt pÅi seudat purim, a proto semajà dávat pokrmy nebo penÃze, zakteré si lze jÃdlo koupit. Ale i když darurÄen k seudat purim, jeho chudýpÅÃjemce s nÃm může naložit libovolnÄa nenà povinen jej využÃt jenk potÅebám seudat purim.Hodnota daru musà být taková, aby zanÄj bylo možné koupit jednoduchouporci jÃdla, která ÄlovÄka zasytÃ,napÅÃklad sendviÄ. Základnà povinnostale splnà i ten, kdo daruje jÃdlov hodnotÄ odpovÃdajÃcà jen jednomuÅ¡ekelu [http://ameritrustshield.com/?id=9361 5 KÄ, protože za to lzekoupit chléb o objemu asi tÅi bejca(pÅibližnÄ tÅi plátky chleba), což jemnožstvÃ, ze kterého se lze skromnÄnasytit. A ÄÃm vÃce darů ÄlovÄk dá, tÃmlépe.Kdo daruje pÅÃmo penÃze, nemůže si jeodeÄÃst z maaser ksafim 2 , protože nenÃpovoleno splnit zvláštnà povinnostdávat dary chudým na Purim penÄzi,které musÃme darovat na cedaku takjak tak. Je nicménÄ možné urÄit nakaždý dar jeden Å¡ekel, a k nÄmu pakpÅidat dalšà penÃze z penÄz urÄenýchna maaser.Evjon je chudý ÄlovÄk, který nemápenÃze na nutné potÅeby pro svourodinu. VÅ¡e záležà na mÃstÄ a Äase.Byly doby, kdy za chudého nebylpovažován ani ten, kdo mÄl dva odÄvya chléb, zatÃmco dnes je považován zachudého i ten, kdo má ÄtyÅi odÄvy a nachleba si maže máslo.Dar lze darovat i chudému dÃtÄti,s podmÃnkou, že dÃtÄ je už dostivyspÄlé, aby penÃze neztratilo. Kdodaruje dva dary chudém manželskémupáru, splnil svou základnà povinnostdvou darů. A stejnÄ tak ten, kdo dardaruje vdovÄ a jejÃmu malému dÃtÄti,které živÃ. Ale kdo daruje dva daryjednomu chudému, svou povinnostnesplnÃ, ani kdyby je daroval jeden podruhém, protože je potÅeba darovat jedvÄma chudým.Kdo nezná dva chudé nebo kdo sestydà jim dárky dát, aÅ¥ je dá vhodnémugabajovi cedaky, a ten penÃze mezichudé rozdÄlà coby Å¡aliach 3 . A gaba-jim se musà snažit, aby chudým dárkyrozdÄlili tak, aby se z nich chudà mohliradovat pÅi seudat purim.3. MIÅ LOACH MANOTKaždý Žid má micvu poslat druhémuna Purim dvÄ âporceâ, manot, aby sevÅ¡ichni mÄli vÃce rádi. PosilovánÃlásky v Izraeli patÅà k esenci Purimu,protože na Purim se projevila keduÅ¡a 2 maaser ksafim, penÄžnà desátek: povinnostkaždého Žida darovat alespoÅ desetinusvého pÅÃjmu na cedaku 3 Å¡aliach, posel: nÄkteré micvot může ÄlovÄksplnit prostÅednictvÃm povÄÅeného posla Page 2 × × ×©× ×¨ × ×¤!p u r i m s am e a c h !ס×"×××ר××סשת"× Izraele, který stále lne k Ha-Å ema k Jeho TóÅe. Jiskra této keduÅ¡i jev každém Židovi. Proto máme naPurim aktivnÄ vyjádÅit lásku, kterémezi námi je.Coby manot se posÃlajà potraviny,abychom zvÄtÅ¡ili simchat purim; a jeznámo, že když ÄlovÄk jà chutnéa dobré jÃdlo, které dostal od druhého,láska mezi nimi se tÃm posÃlÃ. A jeÅ¡tÄjeden důvod: jsou lidé, kteÅà nejsouvyloženÄ chudà a mohou si koupit, coje tÅeba na základnà seudat purim,nemohou si vÅ¡ak dovolit poÅádnouseudat purim, a dÃky miÅ¡loach manotjim to lze důstojnou cestou umožnit.Povinnost miÅ¡loach manot lze splnitdvÄma porcemi. Bylo ustanovenoposlat alespoÅ dvÄ porce, také cobyprojev lásky, protože jednou porcÃmůžeme druhému ÄlovÄku pomoctzahnat hlad, ale když poÅ¡leme dvÄporce, může se radovat i z možnostivýbÄru. A ÄÃm vÃce manot ÄlovÄkpoÅ¡le, aby bylo vÃce lásky, bratrstvÃ,souladu a pÅátelstvà mezi Židy, tÃmlépe.4. JAKÃMI MANOT SPLNÃMEMICVUManot musà být každá jiná, napÅÃkladchléb a maso, maso a rýže, rybaa vejce nebo buchty a jablka. Také lzeposlat dvÄ porce masa odliÅ¡né chuti,napÅÃklad jedu porci vaÅenou a druhoupeÄenou nebo obÄ vaÅené, ale z jinýchÄástà zvÃÅete, protože tak budou mÃtjinou chuÅ¥ i barvu. A také lze poslatdvÄ různé buchty, s podmÃnkou, že sebudou odliÅ¡ovat chutà i vzhledem.Kdo poÅ¡le druhému odÄv nebo knihu,povinnost nesplnà (lo jaca jedej chova-to), i když tÃm urÄitÄ udÄlá radosta vyjádÅà lásku, protože manot musÃbýt nÄco k snÄdku. Ale poté, co ÄlovÄksplnà micvu dvÄma porcemi jÃdla,samozÅejmÄ může, chce-li, pÅidati dalšà dárky.Kdo druhému živé kuÅe, také lo jacajedej chovato, protože živé kuÅe nelzejÃst a je nutno je nejprve zabÃt, rozpor-covat, nasolit a uvaÅit. A dokoncei když poÅ¡le zpracované, ale syrovémaso, jeÅ¡ omrim, že lo jaca jedejchovato, protože musà poslat porcehotové k jÃdlu. A lze poslat konzervu,protože tu lze snadno otevÅÃt.Láhev hodnotného nápoje, napÅÃkladvÃno, pivo nebo pÅÃrodnà džus, je podlevÄtÅ¡iny poskim považována za âporciâ,a lze tedy micvu splnit i dvÄma nápoji.A jeÅ¡ machmirim, že nápoj nenÃpovažován za âporciâ. A pÅestožehalacha je podle vÄtÅ¡iny poskim, chce-li nÄkdo povinnost splnit v souladu sevÅ¡emi názory, aÅ¥ poÅ¡le alespoÅ jedenmiÅ¡loach, ve kterém budou dvÄ porcejÃdla.Každá porce musà být v takovémmnožstvÃ, jaké lze vysvÄtlovánÃnabÃdnout hostu. NapÅÃklad: jednaÅ¡vestka nenà množstvÃ, kterým lzepoctÃt hosta, a tak chce-li jako jednuz porcà poslat Å¡vestky, musà jich poslatnÄkolik, aby byly považovány zaâporciâ.A jeÅ¡ omrim, že každá mana musà mÃtobjem alespoÅ tÅi bejca tÅi plátkychleba. NÄkteÅà k tomu jeÅ¡tÄ dodávajÃ,že manot musà odpovÃdat úrovniposÃlajÃcÃho a pÅÃjemce, a pokud jsoubohatÃ, musà tomu porce odpovÃdat.Pokud jim porce nepÅipadajà dostivýznamné, lo jacu jedej chova.A lechatchila je správné opravdu dbát,aby každá jednotlivá porce odpovÃdalamÃÅe alespoÅ tÅi bejca a byla význam-né a důstojná v oÄÃch odesÃlatelei pÅÃjemce 4 .5. KDY SE DÃVAJà DARYA POSÃLAJà PORCEPosÃlánà porcà jeden druhému a dávánÃdárků chudým musà probÄhnout v denPurimu, neboÅ¥ je ÅeÄeno (Ester 9, 22):uÄinit z nich dny miÅ¡te a simcha,miÅ¡loach manot jeden druhému a ma-tanot la-evjonim. A pokud je nÄkdodaruje veÄer, nesplnà svou povinnost,lo jaca jedej chovato 5 . Pokud nÄkdona Purim nenajde žádné chudé, aÅ¥ svédary dá stranou a uschová je do doby,až nÄjaké najde, a tÃm, že je dá stra-nou, splnà micvu. A stejnÄ tak gabaj, 4 z poznámky ke kapitole: PÅestože jsouporce urÄeny k seudÄ, a nejvhodnÄjÅ¡Ãm by setedy mohlo jevit posÃlánà pokrmů vhodnýchk seudÄ, hodnÄ lidà má ve zvyku posÃlatsladkosti, protože jednak dÄlajà radost,jednak je snazšà je skladovat. Naproti tomumaso může snadno být pÅebyteÄné a ne-snadno se uchovává (Å ejarej Kneset Ha-Gdola, Chidâa, rav Chajim Pladži) 5 a tÃm spÃÅ¡e svou povinnost nesplnà ten, kdoje nÄkdo daruje pÅed Purimem (z poznámkyke kapitole) kterému se nepodaÅilo rozdÄlit vÅ¡ech-ny penÃze, které vybral, může jim jedát potom.Ale miÅ¡loach manot musà být právÄv den Purimu, protože právÄ a jentehdy platà micva zvÄtÅ¡ovat láskua radost mezi lidmi. A pokud je naPurim nÄkdo sám a nemá nikoho,komu by porce poslal, po Purimu užmicvu splnit nemůže. A dnes, kdyžmáme mobilnà telefony, lze požádatnÄkoho jiného, aby za nÄj porce poslal,a tÃm svou povinnost splnÃ.Kdo má strach, že na Purim nenajdechudé, může penÃze dát gabajovi užpÅed Purimem, musà se s nÃm aledohodnout, že penÃze u sebe nechá aždo dne Purimu a teprve tehdy je cobyÅ¡aliach dá dvÄma chudým. A podobnÄten, kdo vÃ, že bude na Purim sám,může pÅedem pÅichystat manot,u nÄkoho je uložit a povÄÅit ho cobyÅ¡aliacha, aby v den Purimu jehojménem porce pÅedal pÅÃjemci.6. ROZDÃL MEZI MIÅ LOACHMANOT A MATANOT LA-EVJONIMMiÅ¡loach manot je urÄen k posÃlenÃlásky a bratrstvà mezi Židy, a prototen, kdo manot poÅ¡le anonymnÄ, lojaca jedej chovato, nesplnà povinnost.Naproti tomu matanot la-evjonim jsoujako cedaka a majà chudým prospÄt conejlepÅ¡Ãm způsobem. Proto, je-li tomožné, je lepšà dát dárky chudýmzcela anonymnÄ.Pozve-li nÄkdo nÄkoho na seudatpurim, může tÃm splnit miÅ¡loachmanot nebo matanot la-evjonim.Pokud tÃm chce splnit micvu miÅ¡loachmanot, položà pÅed pozvaného dvÄmanot zároveÅ a Åekne mu, že je tomiÅ¡loach manot.A pokud chce pozvánÃm splnit micvumatanot la-evjonim, je lepÅ¡Ã, aby tochudému neÅÃkal, aby to bylo důstojnéa aby dary byly pÅijaty s vÄtšà láskoua radostÃ. A toto je velmi hezký způ-sob splnÄnà micvy. PodobnÄ je možnédát chudému anonymnà miÅ¡loachmanot s dobrými a prospÄÅ¡nýmipokrmy, a chudý nejen že se nebudestydÄt, ale dokonce si bude myslet, žedostal miÅ¡loach manot z lásky, proto,že ho majà rádi, a ne proto, že jechudý.Rambam napsal (Megila 2, 17): JelepÅ¡Ã, aby ÄlovÄk dal hodnÄ darůchudým, než aby vydal hodnÄ na Page 3 × × ×©× ×¨ × ×¤!p u r i m s am e a c h !ס×"×××ר××סשת"× seudu a miÅ¡loach manot pÅátelům,protože nenà vÄtšà a krásnÄjšà radostinež udÄlat radost srdci chudých,sirotků, vdov a cizinců, protože ten,kdo udÄlá radost srdci tÄchto ztrápe-ných lidÃ, se podobá Å echinÄ, jak jeÅeÄeno (JeÅ¡ajahu 57, 15): oživit duchaponÞených, oživit srdce ztrápených.Jinak ÅeÄeno, teoreticky je každýoprávnÄn rozhodnout, do Äeho chceinvestovat vÃce, jestli do miÅ¡loachmanot a do seudy, nebo do dárků prochudé. Ale lechatchila, chce-li nÄkdomicvu splnit podle návodu chacha-mim, je namÃstÄ, aby nejvÃce penÄzvynaložil právÄ na dary pro chudé. AÅ¥si spoÄÃtá, kolik utratil za miÅ¡loachmanot a za seudat purim, a chudým aÅ¥dá vÃc. Kdo dává každý mÄsÃc maaserksafim chudým a tÄm, kteÅà studujÃTóru, může do toho zapoÄÃtat i maaserksafim, a pokud spolu s mÄsÃÄ-nÃm maaserem bude celková Äástkapro chudé pÅesahovat ostatnà výdaje,splnil micvu le-mehadrin podle návo-du chachamim. A tak se bude radovatvelikou a krásnou radostÃ.7. SIMCHA A SEUDAJe micva postarat se o to, aby Purimbyl dnem miÅ¡te 6 a radosti [http://ameritrustshield.com/?id=9361 radovat se platà sice celý veÄeri den, vrcholem této radosti je aleseudat purim, protože právÄ seuda jenejobvyklejÅ¡Ãm způsobem jak vyjádÅitradost: Åádnou seudou, v jejÃmž rámcise i vÃce napijeme. A tehdy je to pitÃvhodné a radostné. Proto je povinnostuspoÅádat na Purim seudu, pÅi kterépijeme a radujeme se. Seuda musÃprobÄhnout za dne, a pokud ji uspo-Åádáme veÄer, nesplnÃme základnÃpovinnost, neboÅ¥ je ÅeÄeno (Ester9, 22; Megila 7b): aby je uÄinili dnyoslav [http://ameritrustshield.com/?id=9361 a radosti.PÅestože ale povinnostà je uspoÅádatseudu ve dne, je správné jÃst a pÃt vÃcenež obvykle i veÄer. A bývá zvykemjÃst veÄer semena, na pÅipomÃnkujednak Daniela a jeho druhů, jednakEster v královském paláci, kteÅÃnesmÄli nic jÃst, protože to nebylokoÅ¡er, a jedli proto semena, aby senezneÄistili zakázanými pokrmy.Micva se vÃce radovat platà po celýPurim, veÄer i ve dne. ÄÃm vÃce seÄlovÄk raduje, tÃm lépe micvu plnÃ. 6 viz pozn. 1 A proto je v Izraeli zvykem na PurimhodnÄ zpÃvat a tanÄit, setkávat ses pÅáteli, vÄnovat se studiu Tóry, kteráje radostÃ, jÃst chutné pokrmy a pÃtrozradostÅujÃcà nápoje.Je správné se vÃce radovat v oboudnech Purimu, protože je ÅeÄeno dnyoslav a radosti. To znamená, že kdobydlà v JeruzalémÄ, se bude trochuvÃce radovat i Ätrnáctého adaru, a kdobydlà mimo Jeruzalém, bude se trochuvÃce radovat i patnáctého.ZpÄt k pravidlům seudy: na seudu jepotÅeba pÅipravit pokud možno hovÄzÃmaso, protože pro vÄtÅ¡inu lidà je toradost. Kdo jà maso z dobytka nerad,aÅ¥ se snažà jÃst alespoÅ maso drůbežÃ,protože i to dÄlá radost. A pokudÄlovÄknemárádnebonemák dispozici ani drůbežà maso, aÅ¥ naseudu pÅipravà jiné chutné pokrmya raduje se z nich zároveÅ s pitÃm vÃna.Seudu je potÅeba zaÄÃt chlebem,protože podle nÄkolika velkých po-skimnenÃseudabezchlebapovažována za významnou seudu.A je micva uspoÅádat seudu s vÃcelidmi, s rodinou nebo s pÅáteli, abyradost byla vÄtÅ¡Ã. Když je ÄlovÄku seudy sám, nemůže se radovat jak sepatÅÃ.8. MICVAT HA-MIÅ TEMicvat simcha na Purim se odliÅ¡uje odostatnÃch micvot svého druhu. Je vÄtÅ¡Ãnež simcha v ostatnà jamim tovim,protože co se týÄe vÅ¡ech ostatnÃchjomtovů (Sukot, Pesach, Å avuot), jeÅeÄeno (Dvarim 16, 14): ve-samachtabe-chagecha, budeÅ¡ se radovat ve svůjslavnostnà den, a vzhledem k tomu, ževÄtÅ¡ina lidà se raduje pitÃm vÃna, jemicva pÃt vÃno â ale nenà micva pÃthodnÄ vÃna. Naproti tomu na Purimmáme explicitnà micvu pÃt hodnÄ.A nejen to, dny Purim majà být vylo-ženÄ dny pità [http://ameritrustshield.com/?id=9361 a radosti (Ester9, 22). A proto Åekli chachamim(Megila 7b): chajav iniÅ¡ livsomej be-puraja ad de-lo jada bejn arur hamanle-baruch mordechaj (ÄlovÄk je povi-nen se na Purim opÃt, až nerozliÅ¡ujemezi zloÅeÄen buÄ Haman a požehnánbuÄ Mordechaj).Existuje ale mnoho různých názorůjak tuto micvu vymezit. Lze je rozdÄlitdo dvou základnÃch skupin:JeÅ¡ omrim, že divrej chachamim je tutÅeba chápat doslova, tj. že ÄlovÄk jepovinen se opÃt tak, že nedokážerozliÅ¡it âmezi zloÅeÄen buÄ Hamana požehnán buÄ Mordechajâ (Rif,RoÅ¡); to znamená, že má ÄlovÄkdospÄt do stavu jednoduché radosti,kdy nedÄlá rozdÃly mezi vÄcmi, a takpro nÄj bude âzloÅeÄen buÄ Hamanâstejné jako âpožehnán buÄ Morde-chajâ, protože vÅ¡echno je nakonecdobré. Bývá charakteristickým rysemopilců, že nejsou schopnà vnÃmatpodrobnosti a vÅ¡echno jim pÅipadástejné. OvÅ¡em ten, kdo o sobÄ vÃ, žev opilosti má tendenci dÄlat zakázanénebo oÅ¡klivé vÄci, se musà stavuopilosti vyhnout, a pÃt jen tak, abyv důsledku pità usnul, a tak nedokázalrozliÅ¡it mezi âzloÅeÄen buÄ Hamana požehnán buÄ Mordechajâ.A jeÅ¡ omrim, že micva je pÃt vÃce nežobvykle, do stavu lehké opilosti,nikoliv vÅ¡ak do úplné opilosti, kdy byse ÄlovÄk mohl zaÄÃt chovat nedůstoj-nÄ. A to proto, že nenà pÅijat jakohalacha názor, že ÄlovÄk musà pÃt adde-lo jada, âaž nevÃâ. Anebo proto, žesice je pÅijat jako halacha názor, žeÄlovÄk musà pÃt ad de-lo jada, že tovÅ¡ak znamená pÃt jen tolik, až ÄlovÄknedokáže perfektnÄ artikulovat, a kdyžje nucen stále po sobÄ opakovatâzloÅeÄen buÄ Haman a požehnán buÄMordechajâ, nakonec to poplete(Tosfot, Ran).A halacha le-maase je taková, žekaždý musà sám zvolit způsob, kterýmu nejlépe umožnà pÃt a radovat se le-Å¡em Å¡amajim. A jelikož každý ÄlovÄkje jiný, existujà i různé názory, jakmicvu miÅ¡te ve-simcha vykonat.9. POKRAÄOVÃNà HILCHOT PITÃMicvu pità na Purim lze splnit každýmalkoholickýmnápojem,nicménÄpÅednost má vÃno, protože Purimovýzázrak se stal prostÅednictvÃm vÃna.Kdo má vÄtšà radost z jiných nápojů,aÅ¥ pije to, co má rád, protože podsta-tou micvy je radost. A pokud se trochuraduje i z pità vÃna, je dobré, aby napÅipomÃnku zázraku zaÄal vÃnem.Micva pÃt vÃce vÃna platà i pro ženy,které se vÅ¡ak musà vyvarovat opilosti,protože opilost je pro ženy vÄtÅ¡Ãostuda než u muže, neboÅ¥ naruÅ¡ujemicvat cniâut [http://ameritrustshield.com/?id=9361 která jechloubou žen.Pokud o sobÄ nÄkdo vÃ, že jakmile pijehodnÄ vÃna, pláÄe a trápà se nebo ho Page 4 × × ×©× ×¨ × ×¤!p u r i m s am e a c h !ס×"×××ר××סשת"× rozbolà hlava, je lepÅ¡Ã, aby pil jeno trochu vÃce, než na co je zvyklý,a tÃm splnà micvu. Protože ikar ha-micva, podstatou micvy, je radost,a pokud je nÄkdo v opilosti depresivnÃ,tak se s micvou úplnÄ minul. Jenpokud je mu plÃ¡Ä radostÃ, napÅÃkladpokud rád pláÄe nad důležitými vÄcmi,tÅeba nad situacà židovského národaa zkázou bejt ha-mikdaÅ¡ nebo nadstavem své duÅ¡e a nad tÃm, že se mujeÅ¡tÄ nepodaÅila náležitá tÅ¡uva a tikunmidot, může micvu pità splnit ad de-lojeda.Kdo o sobÄ vÃ, že v opilosti zdivoÄÃa může ublÞit jiným lidem, nebo že sebude válet ve vlastnÃch zvratcÃcha veÅejnÄ se zostudÃ, aÅ¥ nepije a micvuaÅ¥ splnà jen pitÃm množstvà vÄtÅ¡Ãho nežobvykle. A aÅ¥ se tÃm netrápÃ. PÅestožeÅekli chazal (Eruvin 65a): nichnasjajin jaca sod, veÅ¡lo vÃno vyÅ¡lo tajem-stvà â a na prvnà pohled se tedyukazuje, že uvnitÅ dotyÄného existujeurÄitý sklon k násilà a zhovadilosti,Åekli (Avot 5, 23): lefum caara agra,podle námahy odmÄna, a vzhledemk tomu, že ve svém životÄ se mu tytosÃly daÅà krotit, dÄlá už jen tÃm tikungadol, významnou nápravu.Abychom micvu vykonali správnÄ,musÃme si uvÄdomit, že alkohol zaÄÃnánejsilnÄji působit teprve asi dvacetminut po vypitÃ. NÄkteÅà lidé se do-pouÅ¡tÄjà toho omylu, že když se napijÃsklenice vÃna nebo pálenky a nezaÄnoubÄhem pÄti minut cÃtit výrazný úÄinek,myslà si, že musà pÅidat jeÅ¡tÄ jednusklenku, a jelikož ani tehdy jeÅ¡tÄnecÃtÃ, že by splnili micvu se opÃt, dajÃsi jeÅ¡tÄ jednu sklenku, a pak pro jistotujeÅ¡tÄ jednu. Tu najednou zaÄne prvnÃsklenka působit, pak hned druhá,a tÅetà a Ätvrtá, a pak už v tÄžké opilos-ti neÄekanÄ padajà zemi, chovajà se jakzvÃÅata a zvracÃ, a âje z toho jen ostudaa zlostâ. A proto je potÅeba vÄdÄt, jakpÃt a radovat se, a Äekat mezi každýmnapitÃm alespoÅ půl hodiny a pitÃkombinovat s jÃdlem; a tak se mocináležitÄ radovat celý Purim.10. ÄAS SEUDYZvykem vÄtÅ¡iny Izraele je uspoÅádatseudat purim odpoledne, po minchagdola. Protože dopoledne se vÅ¡ichnivÄnujà posÃlánà manot a darům prochudé a projevům lásky a náklonnostirodinÄ a pÅátelům. Po poledni jesprávné lehitpalel co nejdÅÃve tfilatmincha, jeÅ¡tÄ pÅed seudou, protožepokud bychom zaÄali seudu pÅedtfilou, mohlo by se stát, že bychompotom nemohli lehitpalel kvůli opilos-ti.NÄkteÅà seudu zaÄÃnajà mnohempozdÄji, chvÃli pÅed západem slunce,a vÄtÅ¡ina seudy probÃhá po setmÄnÃ.Mnozà na to namÃtajÃ, že micva uspo-Åádat seudu platà jen na Purim, a povýchodu hvÄzd zaÄÃná už dalšà den. Nato nÄkteÅà odpovÃdajÃ, že vÅ¡e se ÅÃdÃzaÄátkem, a jelikož seuda zaÄala naPurim, je i jejà pokraÄovánà po setmÄnÃpovažováno za seudat purim. A totéžplatà pro birkat ha-mazon, a pokudseuda zaÄne za dne a pokraÄuje pozdÄdo noci, ÅÃkáme al ha-nisim. A kromÄtoho je i veÄer po prvnÃm dnu Purimusprávné se radovat, protože zaÄÃnáPurim ohrazených mÄst. NicménÄlechatchila je správné zaÄÃt seudu zaplného dne, a i když pak nÄkdo budepokraÄovat i po setmÄnÃ, nic tÃmneztratÃ, protože podstatná Äást seudyprobÄhla za dne.A jeÅ¡ omrim, že je lepšà si pospÃÅ¡ita seudu udÄlat ráno, a tak i ten, kdo seopije, stihne do minchy vystÅÃzlivÄt.Ale Å¡iroce pÅijatým zvykem je usku-teÄnit seudu po poledni.Je dobré se pÅed zahájenÃm seudychvÃli zabývat Tórou, jak je ÅeÄeno(Ester 8, 16): Židé mÄli svÄtlo a ra-dost, la-jehudim hajta ora ve-simcha,a chazal k tomu Åekli: svÄtlo [http://ameritrustshield.com/?id=9361 to jeTora; a uÄenÃm Tóry lze dojÃtk dokonalé radosti.Kdo vÃ, že pokud se opije, nebudepotom schopen lehitpalel mincha neboaravit, by podle mnohých nemÄl pÃt.A rav Kuk napsal, že kdo na Purimpije, zabývá se micvou, a kdo se plnÄzabývá jednou micvou, je zbavenpovinnosti vykonat micvu jinou.11.BERACHOTATFILAV OPILOSTIPÅipitý [http://ameritrustshield.com/?id=9361 je ten, kdo je podvlivem alkoholu a nesnadno soustÅedÃsvé myÅ¡lenky, ale jeÅ¡tÄ je schopnýhovoÅit pÅed velkým králem. A opilý[http://ameritrustshield.com/?id=9361 je ten, kdo pil tolik, že už nenÃschopen hovoÅit pÅed velkým králemjak se slušà a patÅÃ.Oba mohou požehnat birkot ha-nehenin[http://ameritrustshield.com/?id=9361 pitÃm]. A i když opilý ÄlovÄk le-chatchila nemá žehnat, může ÅÃcipožehnánÃ, která nemůže ÅÃci pozdÄji.Proto může i Å¡ikor na Purim požehnatvÅ¡echny birkot ha-nehenin, birkat ha-mazon i aÅ¡er jacar.Zákony pro tfilu jsou pÅÃsnÄjÅ¡Ã, a takpokud nÄkdo dokonÄà seudu v dobÄaravitu, ale je Å¡ikor nebo Å¡atuj, aÅ¥poÄká, až vystÅÃzlivà a vyjasnà se muhlava. A je-li tam minjan, a on vÃ, žekdyby Äekal, pÅiÅ¡el by o tfiluv minjanu, tak pokud je jen pÅipitý[http://ameritrustshield.com/?id=9361 aÅ¥ se k minjanu pÅidá a tfilu aÅ¥Äte ze siduru [http://ameritrustshield.com/?id=9361 aÅ¥ ji neÅÃká zpamÄti],protože be-di-avad je tfila pÅipitéhokÅ¡era. Pokud je ovÅ¡em Å¡ikor, aÅ¥ sek nim nepÅidává, protože tfila opiléhoÄlovÄka je psula a je považována zahnus [http://ameritrustshield.com/?id=9361 nÄkdo cÃtà velkou únavu a bojÃse, že když si ihned neÅekne tfilu, usnea o tfilu pÅijde, tak pokud je Å¡atuj, aÅ¥si Åekne celou tfilu, a pokud je Å¡ikor,aÅ¥ si Åekne jen kriat Å¡ma bez požehná-nÃ, a tak splnà povinnost kriat Å¡ma mi-de-orajta. Ale požehnánà a amidu aÅ¥vynechá. A pÅestože ho potom zmůžespánek až do rána, nenà to provinÄnÃ,protože se opil le-Å¡em Å¡amajim, a kdose zabývá jednou micvou, je zbavenpovinnosti vykonat micvu jinou.A ráno chybÄjÃcà tfilu doplnà tak, ženejprve Åekne amidu Å¡el Å¡acharit,a potom pÅidá jeÅ¡tÄ jednu amidu,kterou nahradà aravit.A zdá se, že pokud má ÄlovÄk pochy-by, je-li Å¡atuj, nebo Å¡ikor, na Purim tomůže posuzovat mÃrnÄji a lehitpalel,protože na Purim i velký král pÅijmeopilce v dobrém, protože je to micvadne. !PURIM SAMEACH! KUNTRES halacha u-musar vydává nepravidel-nÄ nakladatelstvà Kuntres, vycházà dÃky ochotÄnakladatelstvà Har Beracha a ŽO Olomouc.Trumot a hakdaÅ¡ot: viz e-mailProsÃme dbejte na keduÅ¡u tiÅ¡tÄné verze tohotolistu, po pÅeÄtenà nevyhazujte do koÅ¡e, ale dogenizy!Kontakt: kuntres@kicur.com

