Rabbi Sacks – Judaismus

Rabbi Sacks

Z Judaismus

(Přesměrováno z Jonathan Sacks)
Přejít na: navigace, hledání
Tento článek pojednává o velmi významné židovské osobnosti. Seznam všech židovský osobností uvedených na tomto portálu je zde. Jen některé z nich však patří do kategorie velmi významných osobností jako je tato. (Nesouhlasíte s naším rozhodnutím? Napište nám
rav Sacks
Sir Jonathan Henry Sacks, hebrejským jménem Jaakov Cvi, narozen 8/3/1948 v Londýně, je vrchní rabín Spojeného Království, přesněji vrchní rabín Spojených hebrejských obcí zemí Commonwealthu (Chief Rabbi of the United Hebrew Congregations of the Commonwealth.)

oficiální stránky

V P3K vyšla v překladu Jana Diveckého kniha týdenních úvah rav Sackse pod názvem O svobodě a náboženství.

Rabbi Sacks je představitelem nejvýznamnějšího proudu v britském židovstvu, ale není formálně autoritou pro reformní, liberální a konzervativní obce. Přesto je v běžném životě uznáván za vrchního rabína Velké Británie.

Rav Sacks je častým hostem televizních a rozhlasových programů a pravidelně přispívá do celostátního tisku.

Obsah

Vzdělání

Rav Sakcs navštěvoval St Mary's Primary School a Christ's College Finchley, Gonville & Caius College, Cambridge (MA), New College, Oxford, King's College London (PhD), Jews' College London a Etz Chaim Yeshiva (London).

Rav Sacks studoval filozofii a získal také četné čestné doktoráty, například na univerzitách Cambridge, Glasgow, Haifa, Middlesex, Yeshiva University; Liverpool a St. Andrews...

Kariéra

Rav Sacks stojí v čele výboru vrchního rabína (Chief Rabbi's Cabinet)skládajícího se ze čtrnácti dalších rabínů, kteří mu radí v řadě oblastí jakými je například židovské školství, Izrael, židovsko-křesťanské vztahy, záležitosti týkající se Bejt Dinů a dalších oblastí týkající se britské židovské komunity. Výbor se schází jednou za čtvrt roku a jeho členové jsou oprávněny zastupovat vrchního rabína na veřejných akcích.

Rav Sacks byl rektorem londýnské Jews' College, nejstaršího rabínského seminář na světě. Byl také rabínem v Golders Green (1978-82) a Marble Arch (1983-90) v Londýně.

Pocty

Nedávno byl rav Sacks chválen pro budování pozitivních vztahů s progresivním společenství a zejména je první vrchního rabína, který sedí s reformou rabi jako společný předseda Rady křesťanů a Židů ve Velké Británii [2].

V září roku 2001 byl rav Sacksovi udělen arcibiskupem z Canterbury doktorát z teologie jako uznání za jeho prvních deseti letech ve funkci vrchní rabína z Velké Británie a Commonwealthu.

V roce 2004 byla jeho kniha "Dignity of Difference" oceněna Grawemeyer Award.

Rav Sacks byl v roce 2005 královnou povýšen do rytířského stavu za služby židovským obcím a za mezináboženské vztahy.

Kontroverze

Rav Sacks vyvolal značné kontroverze v anglo-židovské komunitě, když se odmítl účastnit pohřebu reformního rabína Hugo Gryn a v soukromém dopisu (v hebrejštině) napsal, že reformní judaismus je věručnou odchylkou.

Podobný postoj zaujal rav Sacks jeho Bejt Din ve vztahu k rabínovi Louis Jacobsovi, který spoluzaložil britskou pobočku hnutí Masorti, když ho odmítl vyvolat na čtení z Tóry na šabat před svatbou jeho vnučky.

Dílo

  • Traditional alternatives: Orthodoxy and the future of the Jewish people (1989)
  • Tradition in an Untraditional Age (1990)
  • Persistence of Faith (1991)
  • Arguments for the Sake of Heaven (1991)
  • Crisis and Covenant (1992)
  • One People? (1993)
  • Will We Have Jewish Grandchildren? (1994)
  • Community of Faith (1995)
  • Torah Studies: Discourses by Rabbi Menachem M. Schneerson (1996)
  • The Politics of Hope (1997 revised 2nd edition 2000)
  • Morals and Markets (1999)
  • Celebrating Life (2000)
  • Radical Then, Radical Now (published in America as A Letter in the Scroll) (2001)
  • Dignity of Difference (2002) (Grawemeyer Award winner)
  • The Chief Rabbi's Haggadah (2003)
  • To Heal a Fractured World - The Ethics of Responsibility (2005)
  • The Home We Build Together - Recreating Society (2007)
  • The Koren Sacks Siddur (2009)

V P3K vyšla v překladu Jana Diveckého kniha týdenních úvah rav Sackse pod názvem O svobodě a náboženství.