Kašrut

Z Judaismus

Definice

• Slovo košer znamená doslova rituálně způsobilé. Tímto slovem se v halaše označuje vše, co je ve shodě s rituálními předpisy judaismu. Košer mohou být modlitební řemínky, svitek Tory, mezuza u dveří atd. Stejně tak i výraz košer potraviny označuje poživatiny, které splňují náboženské stravovací předpisy.

• Pod výrazem kašrut na těchto stránkách (tak jako i v praktickém životě) rozumíme vždy oblast košer stravování respektující dietní předpisy judaismu.

Obsah 1 Definice 2 Pravidla 3 Důvody 4 Různé zajímavosti a FAQ 5 Košer seznam

Pravidla

Mezi základní pravidla kašrutu patří:

• vymezení povolených a zakázaných zvířat. Povolení jsou prakticky pouze přežvykující sudokopytníci, domácí drůbež a šupinaté ryby. (viz 3M) 11
• Dalším limitujícím faktorem je předpis o způsobu porážky savců a ptáků - šchita. Šchita jednak úzkostlivě brání trápení zvířat a za druhé zajišťuje precizní vykrvení masa.
• Židovská kuchyně přísně odděluje masitý a mléčný provoz (viz 5M 14:21). Potraviny, které nejsou ani mléčně ani masité nazýváme hebrejským výrazem parve (například ovoce)

Důvody

Má košer stravování nějaký smysl?

Touto otázkou se zabývaly a dodnes zabývají mnohé rabínské autority. Důvod otázky je prostý: Tóra nám žádný konkrétní smysl košer stravování nesděluje. Jen zmínila vztah mezi "svatostí" a "košer stravováním".

Talmud začlenil kašrut do kategorie chukim, tedy mezi příkazy, jejichž smysl neznáme. Přesto lze očekávat, že nějaký smysl mají. Jaký?

• člověk se učí důvěře v Boží příkazy tím, že je plní, aniž jim plně rozumí
• člověk se učí sebeovládání
• tak, jako má vrcholový sportovec přísně kontrolovaný jídelníček, aby jeho tělo bylo stoprocentně fit, vyžaduje Bůh od židovského národa, aby se vhodnou stravou udržovali duchovně fit
• člověk roste a funguje (čerpá energii) jen z toho, co jí. Proto je potřeba "si dávat pozor".
• tím, že člověk přemýšlí více o jídle; než něco zhltne, zkoumá, je-li to v pořádku, říká před a po jídle požehnání atd., vnáší do fyzického světa duchovní rozměr, uvědomuje si, že není zvíře, které je vedeno jen instinkty

Mnozí rabíni hledali "konkrétnější" důvody, například Rambam. Je ale třeba vědět, že jsou to jen úvahy a teorie.

• hygienické a zdravotní důvody - podle Rambama mají všechna Tórou zakázaná jídla destruktivní vliv na zdraví člověka. Dodržováním pravidel kašrutu se člověk vyhne pojídání zkaženého masa ...
• etika se projevuje ať ve vztahu maso-mléko, tak i při šchitě. Není od věci si připomenout, že biblickým ideálem je člověk vegetarián
• není možné zapomenout na aspekt identity. Židovský národ má specifické postavení. Dodržování vlastních stravovacích předpisů se udržuje určitá míra oddělenosti.

Je zajímavé, že v době útlaku a pronásledování se kašrut stává až symbolem judaismu a nikdo nepotřebuje pátrat po důvodech jeho pravidel. Čím klidnější je doba, tím více se kašrut stává jedním z 613 příkazů a tím více hledáme odpověď na otázku: Kašrut - proč?

Největším rizikem všech teorií je, že člověk získává dojem, že "tomu všemu" zcela rozumí. To je nejsnazší cesta ke scestí. Typický příklad: Jsou lidé, kteří si myslí, že kašrut má smysl hygienicko-zdravotní a tedy na poušti, případně v době, kdy hrozily parazitární nemoci z vepřového atd. měl svůj význam, ale DNES již smysl nemá, protože se již nemusíme bát, když máme přece hygienické dozory na jatkách... Tito lidé nejenže pravděpodobně přestanou jíst košer, ale zároveň projeví fatální neznalost a necitlivost a de facto slouží jen svým omezeným představám, což je možné vnímat jako specifickou formu modloslužby.

Různé zajímavosti a FAQ

Mnozí z nás podléhají velkému omylu, že židovské stravovací předpisy (předpisy kašrutu) vznikly ze zdravotních důvodů.

Bible (3M 11:44-45) vysvětluje důvod zavedení stravovacích omezení jasným, přímým jazykem:

„Neboť já Hospodin jsem, Bůh váš. Tož svěťte se a buďte svatí, neboť svatý jsem já… Neboť já jsem Hospodin, jenž vzhůru vedl vás ze země egyptské, abych vám byl Bohem, tak buďte svatí, neboť svatý jsem já.“

Jednotliví Židé během staletí rozvíjejí logické a praktické důvody, o kterých si myslí, že stojí za ustavením těchto předpisů. Mnoho z nich se domnívá, že určitá jídla jsou zakázaná, protože se považují za nesvatá a chorobná.

Případné zdravotní výhody z dodržování stravovacích předpisů (například nižší výskyt trichinózy, která pochází z konzumace vepřových produktů) jsou vedlejší. Studie dokazují, že dodržování stravovacích předpisů neovlivňuje délku života Žida a ani nezlepšuje jeho celkové zdraví.

Rabíni z talmudického i pozdějšího období nešli při vysvětlování smyslu stravovacích zákonů dále než Bible a zcela se spokojili s jejím výkladem. Označili tyto předpisy jako chukim, povinná ustanovení, která se musí dodržovat, i když jsou důvody mimo lidské chápání.

Dodržující Žid je ochoten stravovací předpisy přijmout. Přesto lidé stále kladou otázky. A právě díky otázkám přicházejí překvapivé odpovědi.

Rambam, který hledal smysluplný důvod stravovacích předpisů, dospěl k tomu, že „nás cvičí zvládnout naše chutě, přivyknout si omezit naše touhy a vystříhat se toho, abychom považovali potěšení z jídla a pití za podstatu lidské existence“.

V postojích dávných rabínů se odráží ještě jeden význam stravovacích předpisů. Věřili, že tajemství přežití Židů spočívá v separatismu. Svatost znamená být oddělený. Být svatým lidem pro ně znamenalo být lidem stranou.

Dodržování stravovacích předpisů odděluje zbožného Žida od těch, kteří ho zavrhují. Nemůže se volně mísit, protože společné styky často znamenají společné jídlo. A ti rabíni, kteří dovedli tento postoj do krajnosti, konstatovali, že „když s nimi nebudeme moci jíst, naši synové si nevezmou jejich dcery a judaismus zůstane zachován“.

Proč se dodržují košer stravovací předpisy (předpisy kašrutu)? Dodržování zákonů kašrutu bylo a je po celé věky jednotícím prvkem židovského lidu a neustále mu připomíná jeho kořeny.

Základní stravovací předpisy jsou vyložené v Knize Leviticus, kde je seznam košer a nekošer zvířat. Rozumový výklad těchto zákonů není zřejmý. Bible jenom říká, že tyto předpisy se musí dodržovat, protože „já jsem Hospodin, jenž vzhůru vedl vás ze země egyptské, abych vám byl Bohem, tak buďte svatí, neboť svatý jsem já“ (Leviticus 11:44).

Svatost je jediný důvod pro dodržování stravovacích předpisů, který se uvádí v Bibli.

Ortodoxní a konzervativní Židé stravovací předpisy dodržují (ačkoliv se liší ve stupních dodržování). Reformní Židé celkem vzato nikoliv, i když mnozí z nich odmítají jíst vepřové.

Proč se myšlenka svatosti považuje za pravý důvod pro dodržování stravovacích předpisů? „Svatost“ je v hebrejštině Kduša, ze slova kadoš, což znamená „oddělený“. Cokoliv bylo svaté, bylo něco stranou. Aby byl lid svatý, musel být Izrael stranou, oddělený od svých modloslužebných sousedů. Stravovací předpisy vznikly jako jeden z prostředků, jak odlišit židovský životní styl od sousedů.

Talmud zdůrazňuje, že když Židé nebudou moci jíst se svými sousedy, nebudou se s nimi společensky stýkat. A když se nebudou stýkat, ubude smíšených sňatků, což zajistí přežití židovského lidu. To může být zásadní důvod všech stravovacích předpisů: zajistit přežití Izraele tím, že se udrží svatý (to znamená oddělený).

Proč se slovo „košer“ používá k popisu předmětů, které nemají souvislost s jídlem? Slovo „košer“ (počeštění hebrejského kašer) se ve skutečnosti nepoužívalo ve vztahu k jídlu. Poprvé se používá v Bibli (Ester 8:5 a Kazatel 11:6), kde vyjadřuje „dobré“ a „řádné“. V pozdější rabínské literatuře se vztahuje zejména k rituálním předmětům (talit, tfilin atd.) a znamená „vhodný pro rituální použití“. Kašer se také používá k popsání svědka, který je „vhodný“ a „řádný“ (způsobilý) k tomu, aby svědčil.

Proč jsou zvířata, která přežvykují a mají rozdělená kopyta košer, zatímco ostatní nikoliv? Bible nepodává žádné důvody, proč jsou přežvýkavci s rozdělenými kopyty košer. Ani nevysvětluje, proč jsou košer určité ryby a drůbež, zatímco jiné ne. Všechny výklady jsou čistě spekulativní.

Proč mnoho Židů tvrdí, že dnes nejsou zákony kašrutu třeba? Podle všeobecného mylného předpokladu sloužily stravovací předpisy jako dávná zdravotní opatření, která již nejsou potřebná. Tento argument se opírá i o tvrzení, že protože byly vymýceny nemoci jako trichinóza, která prokazatelně souvisí z vepřovými produkty, nejsou již déle stravovací předpisy třeba.

Rambam, lékař a filozof dvanáctého století uvádí ve své filozofické práci Průvodce zbloudilých, že stravovací předpisy jsou pro Žida prospěšné, protože ho cvičí v sebeovládání, učí ho mírnit pocity a ovládat chutě. Mnozí namítají, že sebeovládání lze dosáhnout jinými způsoby.

Odpovědí na tyto názory je (jak uvádím výše), že záměrem stravovacích předpisů není dobré zdraví, ale svatost a jednota židovského lidu.

Košer seznam

Košer seznamy vydávají většinou místní rabináty. Český košer seznam vydává (nepravidelně) pražský rabinát. Seznam z roku 2008 je zde v pdf. O třídu kvalitnější seznamy vydavá například zurišský rabinát. Londýnský košer seznam stojí v tištěné podobě asi 10 liber (zde)