Karel Poláček
Z Judaismus
Obsah |
Život
Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec - Jindřich Poláček byl židovský obchodník s koloniálním zbožím. Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry - Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.
Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.
Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu (Halič), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20.let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 v pracoval listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář.V letech 1927-30 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce - dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum umrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.
Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Dílo
Literární dílo
Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus), orientaci v jeho díle komplikuje fakt, že některá jeho díla byla vydána pod jménem některého z jeho přátel. Poláček se snažil s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě, častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů např.: Ten mně může být ukradenej.
- Lehká dívka a reportér - 1926 je prvním větším dílem Karla Poláčka. Zachycuje novinářské prostředí s postavou redaktora Hirsche.
- Dům na předměstí – 1928, hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky. Poláček se těmto lidem nejen vysmívá, ale zároveň varuje před jejich nebezpečností.
- Muži v ofsajdu – též Muži v offsidu (1931), děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha.
- Hlavní přelíčení – 1932
- Hostinec U Kamenného stolu
- Michelup a motocykl
Poláček chtěl napsat pentalogii, ve formě fresky ze života maloměsta. Stihl napsat pouze čtyři díly: Okresní město – 1936, jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.
- Hrdinové táhnou do boje – 1936
- Podzemní město – 1937
- Vyprodáno – 1939
- Bylo nás pět – vyšlo posmrtně, 1946. Příhody pěti malých chlapců na venkově, kniha opět zobrazuje problémy maloměsta očima dítěte. Vzpomínal zde na své dětství. Používá zde kombinaci hovorového a nespisovného jazyka společně se spisovným.
- Židovské anekdoty – jedná se o vtipy, které sesbíral
- Žurnalistický slovník – úsloví a rčení
- Povídky pana Kočkodana – 1922
- Mariáš a jiné živnosti – 1924
- Povídky izraelského vyznání – 1926
- Život ve filmu – 1927 fejetony o lidech kolem filmu
- O humoru v životě a v umění – 1928 – výběr článků, sloupků a fejetonů
- Hráči – 1931
- Metempsychóza čili stěhování duší – 1936
- Lidé před soudem – 1938 fejetony, sloupky, eseje
- Doktor Munory a jiní lidé – výběr fejetonů a sloupků z let 1935–1939
- Se žlutou hvězdou - vlastní deník
- Edudant a Francimor – pro děti
Filmové scénáře
- Muži v offsidu
- Obrácení Ferdyše Pištory
- Dům na předměstí
- Hostinec U kamenného stolu
- Bylo nás pět
- Načeradec
- U nás v kocourkově (námět)
- Edudant a Francimor (večerníček)
| Zdrojem významné části textu je některá z jazykových mutací Wikipedie nebo My Jewish Learning - děkujeme. |
