Letopočet

Z Judaismus

S otázkou kalendáře také souvisí stanovení data, ke kterému se vztahuje počítání roků – letopočet. Většina civilizací si zvolila počátek svého kalendáře na podkladě událostí, kterým přikládala rozhodující význam. Staří Římané přiřadili rok „jedna“ legendárnímu založení svého města. Křesťané za počátek nové éry považují narození zakladatele svého učení a my toto jejich počítání pro jeho rozšířenost nazýváme občanským letopočtem (o. l.). Islámská společnost si za počátek kalendáře stanovila odchod proroka Mohameda z Mekky do Medíny (r. 622 o. l.). Např. i Francouzi zahájili v průběhu své Velké revoluci na konci 18. století o. l., nové počítání, po porážce revoluce se však vrátili zpět k občanskému kalendáři.

Judaismus, odvolávající se na stvoření světa a vztah člověka ke Stvořiteli, chápe za počátek světa okamžik, kdy Bůh učinil z Adama prvního člověka. To se podle tradice odehrálo na Roš hašana (Nový rok) před bezmála pěti tisíci a osmi sty lety (na podzim roku 2005 o. l. začal židovský rok 5766). Proto, když počítáme „židovským“ způsobem, dodáváme vždy: mibriat haolam (od stvoření světa).

Pro přepočet občanského a židovského letopočtu přičtěte k občanskému vždy 3760.