Moše

Z Judaismus

(Přesměrováno z Mojžíš)
Přejít na: navigace, hledání
Tento článek pojednává o velmi významné židovské osobnosti. Seznam všech židovský osobností uvedených na tomto portálu je zde. Jen některé z nich však patří do kategorie velmi významných osobností jako je tato. (Nesouhlasíte s naším rozhodnutím? Napište nám

Moše (Mojžíš) je nejvýznamnější z proroků judaismu.

Obsah

Mošeho jména

Moše je znám v židovské tradici pod deseti jmény: Jered, Avigdor, Chever, Avi Socho, Jekutiel, Avi Zanuach, Tovja, Šmaja, Ben Netanel, Levi. Tora užívá však jenom jméno Moše, snad z vděčnosti k Batje, která ho tak pojmenovala, když ho vytáhla z vod Nilu.

Příběh

Amram a Jochoved spolu měli dvě děti, dceru Miriam a syna Aharona. V době faraónova výnosu (zabít každého novorozeného chlapce) se Amram od své ženy odloučil, ale malá Miriam ho přesvědčila, že jeho chování je ještě horší než faraónovo. Ten zabíjí jen chlapce, ty ale zabíjíš i dívky, řekla mu. Tak se Amram ke své ženě vrátil a té se v sedmém měsíci těhotenství, 7. adaru, narodil chlapec - Moše.

Když nemohla Jocheved dítě déle skrývat (devátý měsíc měli přijít úřednící), poslala chlapce po vodě řeky Nil v košíku. Košík měla sledovat Miriam a ta také viděla, jak se košík dostal do rukou faraónovy dcery Batji. (to jsou ale náhody!) (Existuje zajímavý midraš, podle kterého se princezně, která se koupala v řece, natáhla ruka na délku několika metrů, aby si mohla košík přitáhnout. To je typický midraš, který nám chce říct, jak je divné, že faraónova dcera zachrání židovského chlapce v době, kdy je její otec zabíjí. Tak, jakoby se jí natáhla ruka na délku několika metrů.) Když Batja zjistila, že chlapec křičí hlady, hledala pro něj kojnou. Komentátoři nám říkají, že Moše odmítl "egyptské kojné" a na břehu stojící Miriam nabídla "židovskou kojnou" a přivedla Batju ke skutečné Mošeho matce, Jocheved, která se tedy "uvolila" a chlapce odkojila. Když měl být chlapec odstaven, odvedla si ho Batja do faraonova paláce, kde byl Moše vychován jako egyptský princ.

Tato skutečnost Mošeho velmi ovlivnila. Na rozdíl od svých bratří si neprožil život otroka. Naopak. Byl vychován jako šlechtic. Dostalo se mu vzdělání a výchovy. Naučil se, jak vládnout a jak se chovat na královském dvoře. Na druhou stranu však měl vždy velmi komplikovaný vztah k židovskému národu. Vždy s ním, například, hovořil prostřednictvím bratra Aharona. Není nemožné, že jeho hebrejština nebyla zpočátku na úrovni. Když Moše zemřel, oplakával ho lid sedm dní. Aharona oplákávali celý měsíc. Na každý pád se později dvojice Moše-Aharon výborně doplňovala.

Z Moše dětství v paláci mnoho nevíme. Jeden midraš uvádí, že při hře srazil "dědečkovi" korunu, což bylo považováno za zlé znamení. Tři mudrci měli králi říct, co se má stát. Job se raději vytratil (za což byl později stižen utrpením). Bilám radil Mošeho zabít a Jitro navrhl zkoušku. Před malého Mošeho postavili misku řežavých uhlíků a misku zlaťáků. Mělo se prokázat, zná-li Moše význam zlata. Samozřejmě již již sahal po zlatě, když mu anděl strhl ruku a Moše si sáhl na uhlíky. Ve zmatku si je strčil do pusy a popálil si jazyk. Od té doby Moše koktal, lépe řečeno: hovořil s těžkým jazykem.

Když byl Moše asi dvacetiletým mladíkem, vyšel ven, aby se podíval na hebrejské otroky. Proč? Dozvěděl se, že je potomek židovských otroků. Když viděl jejich situaci, byl otřesen. Hned nařídil, aby si každý otrok mohl jednou za týden odpočinout. Za den volna jim vybral šabat. Volný den Židé trávili diskusemi a studiem, které je udržovaly v naději na vysvobození.

Moše si zvykl chodit mezi hebrejské otroky a viděl nepravosti, které se jim konaly. Když jednou spatřil egyptského dozorce, jak bezdůvodně tluče židovského otroka, rozhlédl se, dozorce zabil jeho tělo zahrabal do písku. Moše se v tento okamžik definitivně rozhodl přiklonit se na stranu svého židovství a vzdát se všech možností, které skýtal faraónův palác. Od této chvíle již Moše nebude nikdy "egyptský princ" a ve strachu před královým hněvem prchá pryč z Egypta do země Midjan.

I tam Moše projeví své sklony soudit a starat se o utiskované, když se postaví na stranu Jitrových dcer a ochrání je před pastýři. Jednu z Jitrových dcer, Ciporu, si Moše vzal za ženu a měl s ní dva syny - Geršoma a Eliezera. (Je zajímavé, že když se Moše setkal s Jitrem, představil se mu jako "Egypťan".) V pouštní zemi Midjánu, na jihu Negevské pouště, strávil Moše 60 let. Zde podle legendy získal Moše pastýřskou hůl, která původně patřila Josefovi a před ním Jákobovi, Jicchakovi a Avrahámovi, hůl, kterou dal původně Bůh Adamovi. (Tato hůl byla později majetkem Davida a jeho královského rodu.)

Toto je příliš stručné. A protože práce je mnoho a času málo, prosíme vás o pomoc. Pomozte nám tím, že článek vhodně rozšíříte. Nejste-li ještě editorem, napište nám.