Paršat Naso
Z Judaismus
| Paršat haŠavua, pravidelné týdenní čtení Tóry |
Obsah |
Sidra číslech
- 35. paraša v Tóře (z 54), 2. v knize Bemidbar (z 10),
- obsahuje 26 „paršiot“, 18 otevřených, 8 zavřených,
- skládá se z 176 vět, 2264 slov a 8632 písmen,
- obsahuje 18 micvot, 7 příkazů a 11 zákazů.
- Jednoznačně nejdelší sidra v Tóře
Alijot v kostce
- Kohen: Druhý součet mužů kmene Levi (ovšem nyní jen těch ve věku mezi 30-50, což byl věk stanovený pro službu v Miškanu. Zajímavost - později, v Chrámu, který nebylo třeba přenášet, nebyl stanov žádný věkový limit pro odchod do důchodu). Úkoly členů levitských rodin (Gešom a Merari).
- Levi: Součty Levitů.
- Šliší: Lidé postižení CARAAT, lidé s výtokem (ZAV) a lidé, kteří se dotkli mrtvého (TMEJ MET) musí opustit vymezená území tábora do doby, než se znovu očistí. Lidé s CARAAT museli opustit celý tábor. ZAV nesměl vstoupit do vnitřního levitského tábora, TMEJ MET nesměli pouze do Miškanu. Jednou z podmínek nápravy (TŠUVA) je vyznání hříchu.
- Revií: Zákony o SOTA – ženě podezřelé z nevěry. NAZIR – boží zasvěcenec – nesmí pít víno, jíst hroznové víno a nic, co z něj pochází, nesmí si stříhat vlasy a nesmí se dotknout mrtvého. Standardní doba nazirátu je jeden měsíc. Kohenské požehnání lidu (BIRKAT KOHANIM) obsahující tři věty. (Tyto věty říkáme, i když žehnáme vlastním dětem na šabat a Jom kipur.)
- Chamiší: Proces zasvěcení Miškanu. Dary knížat jednotlivých kmenů.
- Šiší: Dary knížat.
- Švií: Dary knížat. Součet všech darů. Moše vstupuje do Miškanu a slyší Boží hlas vycházející z místa nad víkem (KAPORET) archy úmluvy (ARON HAKODEŠ) mezi dvěma cherubíny (KRUVIM).
- Haftara (Šoftim 13:2-25): Příběh atypického nazira – Šimšona (Samsona).
Shmilův Daf
Komentáře
Rabbi Sacks: Kohenské požehnání
Tóra se věnuje kněžskému požehnání velmi stručně: Hospodin mluvil k Mošemu, říkaje: „Pověz Aharonovi a jeho synům: Takto žehnejte synům Jisraele! – a řekni jim: Ať ti Hospodin žehná a chrání tě. Ať ti Hospodin osvětlí svou tvář a je ti milostiv. Ať k tobě Hospodin pozvedne svou tvář a dá ti mír. Tak vloží mé jméno na syny Jisraele a já jim požehnám.“ Formální struktura textu požehnání je v hebrejštině dokonalá. První věta obsahuje tři slova, druhá pět a třetí sedm. (Prvočísla v Tóře hrají významnou roli a troj-, pěti či sedminásobná opakování jsou vždy významným nástrojem k pochopení textu.) Stejně vyladěný je i počet písmen jednotlivých vět (3x5, 4x5 a 5x5). Jaký je ale vlastní význam požehnání? Ať ti Hospodin žehná a chrání tě. Požehnání v Tóře vždy souvisí s materiálním prospěchem. Budete-li konat podle mých nařízení, budete-li mi sloužit celým svým srdcem a celou svou duší, tak Já vám dám déšť v pravý čas, aby vaše pola vydala dostatek úrody, vína a oleje. Judaismus, na rozdíl od mnoha jiných věrouk, nevyžduje chudobu či odříkání. Fyzický svět je Božím dílem a je tedy ve své podstatě dobrý. A nejen to – právě ve fyzickém světě je možné nalézt Boží požehnání. Na druhou stranu platí, že hmotný úspěch dokáže otupit smysl pro duchovní záležitosti. Je paradoxní, že často platí – čím více máme za co děkovat, tím méně tak činíme. Tento paradox víc než co jiného vedl k pádu mnoha rozkvetlých civilizací. Proto Boží požehnání obsahuje i svou druhou polovinu – ať tě Bůh chrání. Ať tě chrání před promarněním požehnání a proměnou požehnání v prokletí. Ať ti Hospodin osvětlí svou tvář a je ti milostiv. Boží milost je natolik vyzdvihovaná v křesťanství, že občas zapomínáme na její ústřední roli v judaismu. Judaismus vnímáme jako rozumné náboženství, které vyzývá ke studiu,diskusi. Jak můžeme v židovských dimenzích chápat význam slova „milost“? Druhá věta kněžského požehnání nás nabádá, aby naše tvář byla osvícena, aby na ní byla patrná Boží Přítomnost. Jak? Tím, že se budeme chovat k jiným lidem mile, bez přehnané přísnosti a strohosti. S úsměvem. Ať k tobě Hospodin pozvedne svou tvář a dá ti mír. Chceme-li dosáhnout míru na zemi, musíme nejdříve nalézt mír sami v sobě. A sami nedojdeme klidu (míru), pokud si neuvědomíme, že máme ničím nepodmíněnou cenu. Lidé si nás často cení podle toho, co jim můžeme nabídnout. To ovšem váže naše cenu na podmínku užitečnosti. Bůh nás má rád „jen tak“, bez podmínky. Existujeme, protože si to přál. Bůh to s námi nikdy nevzdá. Nikdy nikoho neodmítá. Věří nám. Ochrana, milost a mír jsou cesty Božího požehnání.
