Paršat Nicavim
Z Judaismus
| Paršat haŠavua, pravidelné týdenní čtení Tóry |
Obsah |
Nicavim v číslech
- 51. paraša v Tóře (z 54) a 8. v Devarim (z 11)
- 4 paršiot, 1 otevřená, 3 zavřené
- skládá se z 40 vět, 657 slov a 2575 písmen
- neobsahuje žádné micvot
Alijot v kostce
- Kohen: Národ složený z různých skupin (učenci, soudci, knížata, muži, ženy, děti – Aškenázové, Sefardi, pobožní, sekulární, chasidé, litvaci...) stojí ve své jednotě před Bohem silní.
- Levi: Boží smlouva platila pro naše předky, platí pro nás a naše současníky a bude platit i pro budoucí generace.
- Šliší: Smlouva uzavřené mezi Bohem a židovským národem zavazuje obě strany. A nezahrnuje jen naše práva, nýbrž nás také zavazuje k plnění příkazů. Ve světě platí pravidlo odměny a trestu, ale přesto nemůžeme všemu na světě rozumět. Existují i Božská mystéria (NISTAROT).
- Revií: I když porušíme smlouvu, máme šanci na nápravu.
- Chamiší: Naší starostí má být naše upřímná zbožnost. S ní nás Boží požehnání neminou.
- Šiší: Tóra není jakousi od reality odtrženou teorií. Není nám vzdálená. Máme ji mít ve svých ústech a ve svých srdcích, abychom se podle ní mohli chovat.
- Švií: Máme svobodnou vůli a neseme plnou odpovědnost za své činy.
- Haftara (Ješajahu 61:10-63:9): Poslední z útěšných haftarot po Tiše beAv. Vize všeobecného míru v době, kdy všechny národy poznají, kdo je skutečný a jediný Bůh.
Shmilův Daf
Komentáře k paršat Nicavim
Vykoupení Izraele
5M 30 A bude, když na tebe přijdou všechna ta slova, požehnání a kletby, která před tebe předkládám, a vezmeš si je k srdci mezi národy, mezi které tě B-h zažene. Vrátíš se k svému B-hu a vyslyšíš jeho hlas ve všem, co ti dnes přikazuji, ty a tvůj syn, celým svým srdcem a celou svou duší...
Podle Rambama a Saadji Gaona pojednává tato část naší paraši o době Mesiáše, jinými slovy zde oba učenci vidí pramen našich znalostí o vykoupení Izraele.
Avnej Šoham rabi Moše Šachora si všímají zvláštního jazyka, který Rambam ve svých halachot v Mišne Tora. Tam totiž Rambam spojuje osobu Mesiáše s královstvím samotného krále Davida (a ne, jak bývá obvyklé s království Davidova domu).
Podle Rambama nejdříve povstane král z Davidova rodu a ujme se vlády. Poté vystaví chrám a shromáždí rozptýlené Izraele. V názoru na toto pořadí však nejsou autority jednotné. Podle jeruzalémského talmudu bude chrám postaven ještě před příchodem Mesiáše. Sefer Hachinuch píše, že před stavbou chrámu musí být většina národa v Erec Jisrael.
Podle Maharši bude příchodu Mesiáše předcházet doba omezené suverenity, obdobně jako v časech druhého chrámu.
Otázky vykoupení zůstávejí tedy stale nezodpovězeny a až "poste factum" se dozvíme skutečný postup.
Podrobný rozbor textu Tóry nacházíme v Nacivově komentáři Emek Davar. Píše: Nejdříve se "probudí" Židé rozptýlení ve velkých národech (bechol hagojim) a zatouží po zaslíbené zemi a návratu na Cion (vešav Hašem ... et ševutecha). To způsobí, že se vrátí i Židé žijící na území malých národů ( jekabeccha mikol haamim). V této představě bude "shromáždění rozptýlených" záležitostí postupnou a dlouhodobou. V rámci tohoto procesu budou trestány národy za to, že utiskovaly Izrael (a dá B-h všechny tyto klatby na tvé nepřátele).
Podle Avarvanela je v tomto proroctví obsažen i návrat násilím pokořených, kteří se nemohou veřejně vyslovit pro návrat do Izraele. Ti se tato slova vezmou ke svému srdci.
Povinnost napsat Sefer Tora
Tur v Jore Dea cituje Roše, svého otce, že povinnost napsat sefer Tora je v dnešní době plněna studiem Tory. V dobách, kdy studium vyžadovalo ručně psaný text, byla skutečná povinnost napsat svitek, zatímco dnes tomu tak není, ač mamé za úkol si psát pro vlastní potřebu chumaše, mišnajot, gemaru a komentáře.
Bejt Josef se pochopitelně podivuje nad tímto přístupem, kdy se takto fakticky ruší evidentní příkaz Tory - aby si každý Žid napsal svůj vlastní svitek, a píše, že Rošův záměr byl přidat k platné povinnosti napsat Toru ještě povinnost z ní studovat a obstarat si (napsat si) i knihy spadající do kategorie "ústní tradice" - tora šebeal pe.
Sefer haChinuch uvádí jako důvod k příkazu napsat si sefer Tora: aby se rozmnožila znalost Tory v Izraeli, ať má každý svůj svitek neustále při ruce. Podle něj je příkaz z Tory (mideorajta) napsat si sefer Tora, ač máme jinak povinnost si obstarat i další texty.
Sefer haMicvot píše, že kdo nedokáže sefer Tora napsat, má si ho koupit, nebo si má najmout písaře. Ač Rama určuje halachu přísně: povinností napsat si vlastní svitek, nacházíme u Rambama ulehčení a možnost si svitek obstarat koupí.
Ta věc ti je velice blízká
5M 30:11: Protože tento příkaz, který ti dnes přikazuji, ti není skryt a není ti vzdálený, není v nebesích..., není za mořem...
O čem Tora hovoří? Podle Rašiho se zde mluví o celé Toře. Podle něj, i kdyby byla Tora na nebesích, stálo by za to se za ní vyšplhat, ale ona není na nebesích. Není ukryta, ale je nám zjevena.
Ta věc je ti velice blízká, je v tvých ústech (straž svá ústa od zlého), ve tvém srdci (straň se špatného), abys ji činil (a čiň dobro).
Podle Rambana se zde hovoří o příkazu pokání (tšuva). Není ti skryta - nezávisí na prorocích, není ti vzdálena - nezávisí na učencích. Je ve tvých ústech a srdci - abys vyznal své hříchy, abys ji činil - abys své chyby napravil.
Tóra a tšuva jsou dvě spojené nádoby. Tak jako Tora předcházela světu, tak i tšuva. Tora je řád světa a duše světa, tšuva udržuje svět při životě a vede svět k ideálu.
Sefer Tanja uvádí: Je třeba pochopit, jak je ta věc blízká - cestou dlouho, která je krátká a cestou krátkou, která je dlouhá. Je cesta, která vede přímo k městu, ale končí před vysokou městskou hradbou. Je ovšem i cesta dlouhá, která nás oklikami zavede až k městské bráně. Půjdeme-li touto cestou, máme jistotu, že dorazíme.
