Paršat Vajece
Z Judaismus
| Paršat haŠavua, pravidelné týdenní čtení Tóry |
Obsah |
Vajece v číslech
- 7. paraša v Tóře (z 54),
- 7. paraše v knize Berešit (z 12),
- Celá sidra Vajece je jedna uzavřená paraša
- skládá se z 148 vět, 2021 slov a 7512 písmen,
- Sidra neobsahuje žádný příkaz
Alijot v kostce
- Kohen: Jákov opouští Beer Ševu a odchází do Charanu. Mnoho komentátorů řeší otázku, proč nám to Tóra opakuje, když to už několikrát zmínila v předchozí sidře. Podle Rašiho chce Tóra naznačit, že když CADIK (Jákov) opustí město (či svět), je to znát. Podle jiných chtěl Jákov splnit přání matky (uteč z Beer Ševy před Esavovým vztekem) i otce (jdi k rodině své matky a ožeň se tam). Jákov cestou přenocoval na „místě“ a zdál se mu slavný sen s žebříkem až do nebe. Kde bylo ono místo? Podle tradice na hoře Moria, místě budoucích chrámů. K Jákovově žebříku poznamenává Sfat Emet, že se pevně opíral o zem a stoupal až do nebe, abychom si uvědomili, že DERECH CHAJIM KODMA LATORA (slušnost předchází Tóru). Existuje názor, že i my zažíváme Jákovovův žebrík, když se v pátek večer vítáme s šabatovými anděly (ŠALOM ALEJCHEM) a loučíme s všednodenními (CETCHEM LEŠALOM). A poslední poznámka k žebříku – pozemské statky jsou ze své podstaty nespolehlivé. I proto je gematria slova MAMON (136) stejná jako slov „stoupat a klesat“. (A stejně jako v případě slova bída.
- Levi: Bůh slibuje Jákovovi ochranu. Jákov se v Charanu potkává s Lavanovou dcerou (a svou sestřenicí) Ráchel a zamiluje se do ní.
- Šliší: Jákov miluje Ráchel a je za ní ochoten pracovat sedm let. Lavan Jákova podvede a místo Ráchel ho ožení s Leou. Jákov si nakonec vymůže i Ráchel (za dalších sedm let dřiny). Lea postupně Jákovovi porodí Reuvena, Šimona, Leviho a Jehudu. Neplodná (již třetí z pramatek!) Ráchel na sestru žárlí, a tak nabídne Jákovovi svou služebnou Bilhu, která mu rodí Dana a Naftaliho. Leina služebná Zilpa Jákovovi porodí Gada a Ašera.
- Revií: Ráchel si od Reuvena vyprosí DUDAIM (což je zřejmě madragora). Lea rodí Jisachara, Zevuluna a dceru Dinu. Ráchel přece jen otěhotní a porodí Josefa. (Nevím, jestli bych se chtěl jmenovat „Bože, dej mi ještě jiného syna“.) Jákov se chce vrátit domů, do Izraele.
- Chamiší: Jákov pracuje u Lavana za smluvenou mzdu. Jákov velmi bohatne, Lavanovi vztahy k Jákovově rodině ochládají.
- Šiší: Jákov utíká od Lavana. Lavan ho pronásleduje a dostihne.
- Švií: Lavan se nakonec s Jákovem usmíří a Jákov pokračuje na cestě domů.
- Haftara (Hošea 12:13-14:10): Jákovův rod pochází z Aramu.
Shmilův Daf
Komentáře k paršat Vajece
Chléb a šaty. V midraši se vypráví o Akilasovi (proselytovi), který se ptal rabi Eliezera: Miluj cizince (proselytu), píše Tóra, dej mu chléb a šaty. Tak málo? To je celá tvá láska? Rabi Eliezer odpověděl: Více si nepřál ani Jaakov Avinu (praotec Jákob).
Tento příběh nám vypráví o potřebách a tužbách lidské duše. Proč nebyl Akilas spokojen s první odpovědí. Co je tak špatného přát si to základní - oblečení a jídlo? Mnozí z rabínů nabádají k askezi s odkazem na minimální prosbu praotce Jaakova.
V příslových (Mišlej) se píše: "Pocty a majetek mi nedávej, jen mi dej potravu nezbytnou." Tak také, pravděpodobně, zněla Jaakobova modlitba: Dej mi vést normální a slušný život v zemi mého otce. Modlitba jako poselství následujícím generacím: Nepřejte si zbytečnosti. Držte se a hledejte smysl života.
I Avarvanel vyzývá k životu v málu a k odmítání nadbytečných věcí. Honbu za zbytečnostmi chápe jako příčinu pádu Adama, Kaina i generace babylonské věže. Podle něj prostě chtěli víc než potřebovali a sešli ze správné cesty.
V hlubším pozadí věci stojí názor rabínů v Talmudu, že jen osoba pojídající man - manu mohla přijmout Toru. Proč? Protože mana padala z nebe v množství dostatečném jen pro jeden jediný den a kdo byl nervózní a strachoval se o své živobytí, ač měl v dané chvíli dostatek, takový člověk nemohl být schopen přijmout Toru. Rabíni varují před přílišnými starostmi z budoucnosti.
Tak to myslel Jaakov Avinu, když se modlil: "Dej mi chléb a šaty a budeš mi B-hem."
Kli jakar 1M28: 12-13 A (Jákov) se zasnil a hle žebřík stojící na zemi a dosahující k nebi a hle Andělé B-ží po něm stoupají a klesají. A B-h stál nad ním ...
Toto místo, na kterém snil Jákov, je místo, na kterém později stál jeruzalémský Chrám, v němž sídlil Nejvyšší rabínský soud a odkud vycházela Tóra pro celý Izrael.
Moudrost se získává postupně, krok za krokem. Nejprve člověk bažící po vědění musí poznat podstatu věcí pozemských, t.j. jak se píše "žebřík stojící na zemi." Potom může postoupit dál a pochopit podstatu prostředního světa kosmických těles a jejich pohybu, t.j. "dosahujícího k nebi." Odkud může dospět k poznání >>odděleného rozumu<<, který sídlí ve světě nejvyšším, kde Andělé B-ží stoupají a klesají. Dosáhne-li i této úrovně, může stoupat ještě výš, jak se píše v další větě: "A B-h stál nad ním..."
A ještě říká Kli jakar: Tři části Svatostánku (dvůr okolo Svatostánku, vlastní Svatostánek a jeho Nejsvětější Svatyně) odpovídají třem světům, které zde B-h naznačil Jákobovi. Tři světy, svět pozemský, t.j. "Stojící na zemi", svět prostřední, "Dosahujícího k nebi" a svět andělský, t.j. "Andělé B-ží stoupají a klesají.”
“A B-h stál nad ním," aby Jákobovi sdělil, že On je nade vším a všemu vládne.
1M28: 16-19 A probudil se Jákov a řekl, je tedy B-h na tomto místě a já to nevěděl. A bál se a řekl, jak hrozivé je toto místo, které není ničím jiným než Domem B-žím a Bránou nebes... A nazval jmého tohoto místa Bet El...
Třikrát je zmíněno slovo "místo" v souvislosti s třemi Chrámy.
K prvnímu Chrámu, ve kterém sídlila B-ží Přítomnost, a přesto lidé B-ha nechtěli znát a sloužili modlám, řekl: "...je tedy B-h na tomto místě a já to nevěděl."
Ve vztahu k druhému Chrámu řekl: "...jak je hrozivé toto místo, které není ničím jiným, než Domem B-žím," protože je známo, že strach z tohoto Chrámu byl mezi národy tak veliký, že i Alexandr Makedonský se bál na něj vztáhnout ruku, přestože druhému Chrámu oproti prvnímu chybělo mnoho věcí, např. zjevená B-ží Přítomnost, prorocká schopnost, Schránka Úmluvy, oheň sestupující z nebes atd. a nezbylo mu "nic" než to, že se nazýval Domem B-žím.
A oproti třetímu Chrámu je psáno: "A nazval jméno tohoto místa Bet El = B-ží Dům...," protože třetí Chrám bude věčný, tak jako pojmenování věci jménem svědčí o její trvalosti.
Rabi Jaron ben David řekl: Vzorný vladař
V židovské historii není výjimkou král či jiný vůdce, který svoji kariéru začínal jako pastevec ovcí. U ženy je to mnohem výjimečnější. Ráchel, manželku Jákoba nám Tóra představuje jako jednu z tohoto mála. Při jejím prvním setkání s Jákobem ji vidíme, jak se svým stádem míří k studni, u které už čeká skupina jiných pastevců se svými stády. Proč nám musí Tóra, jejíž prostor je tak omezen, sdělovat, že už tam čakají jiná stáda?
Víme, že onu zmíněnou studnu zakrýval veliký kámen, který mohlo odvalit jen několik lidí dohromady. Každý z nich měl tedy dvě možnosti. Mohl přijít dřív, čekat a přitom se bavit s kamarády z jiných stád. V tom případě by ale jeho ovce velice trpěly, kdyby viděly žlaby a neměly co pít. Nebo mohl udělat to, co Ráchel, počkat až bude u studny více lidí a přijít mezi posledními. A nebo to, co udělal Jákob, který když viděl trpící ovce - sám veden bolestí, kterou soucítil s Rácheliným stádem, silou svého milosrdenství odvalil veliký kámen. Tím se nám představuje skutečný vládař, který dává přednost svým “ovečkám” před sebou samým.
