Z Judaismus

Rav, Aba ben Aivo, Aba Aricha

?175 - 247

žák rabi Jehudy haNasiho a zakladatel akademie v Suře. (Tak, jako je jeho učitel prostě jen "Rabi", jen on prostě zván "Rav".)

Babyloňan rodem, strávil Rav většinu svého života v Izraeli jako žák svého strýce rabi Chiji a hlavně jako žák Rabiho. Izrael opustil až roku 219. V babyloské Nehardey potkal Šmuela, mladšího učence, astronoma a lékaře - a hlavu místní ješivy. S ním Rav vytvořil "dvojici" organizátorů babylonských akademií. Dodnes je Talmud plný diskusí s hlavičkou Rav a Šmuel. Platí obecné pravidlo, že při sporu Rava a Šmuela, je halacha podle Rava v otázkách rituálních a podle Šmuela v otázkách finančních.

Rav nebyl v nehardejské akademii spokojený a přijal prestižní místo "meturgamana" v tamní Sidře. Sidra byla druhá významná nehardejská škola, kde se učilo podle týdenních oddílů Tóry - sider. Meturgaman překládal a vykládal text Tory v aramejštině. Příliš talentovaný Rav se těžko omezoval na strohý překlad a byl ze Sidry "odejit". Nerezignoval a v jiném babylonském městě - Suře - založil vlastní akademii, která se na několik století stala hlavním městem Tóry.

Když se uvolnilo místo rektora Sidry byl jako první osloven Rav, ten však doporučil Šmuela, který vytvořil z Nehardey další centrum babylonské renesance.

Surská (Ravova) akademie měla asi 1200 stálých žáků a Rav zavedl institut pravidelných elulových a adarových setkání všech absolventů akademie, kterým se říkalo Kala, kterých se scházely desetitisíce. Surská ješiva výrazně odrážela Ravovy zkušenosti z Izraele.

Kromě významného podílu na formulování Talmudu vytvořil Rav další významná díla:

• Sifra devej Rav (též Torat Kohanim) - halachický komentář k Třetí knize Mojžíšově
• Sifrej devej Rav - komentáře ke Čtvrté a Páté knize
• Ravova Mechilta - komentář k Druhé knize
• Ravova Tosefta
• Rav se podílel na obohacení modlitební knihy - siduru

Mezi Ravovými žáky zmiňme: jeho syna rav Chiju, rav Hunu, rav Kahanu, rav Chisdu a rav Hamnunu.