Saadja Gaon

Z Judaismus

Saadja ben Josef (סעדיה בן יוסף גאון, Saadja Gaon), 882-946, se narodil v Egyptě v rodině talmudisty, který svého syna poslal do akademie v Tveriji, kde se v té době pracovalo na mesora - tradici vokalizačních a melodických značek - pod vedením rabiho Ben Ašera.

V patnácti letech již byl Saadja znám jako velký talmudista a znalec hebrejské gramtiky.

Vrátil se do Egypta a sepsal Agron, velký hebrejský slovník.

V roce 915 Saadja opustil Egypt a chtěl se usadit v Izraeli.

Rok 922 ho zastihl v syrském Aleppu, ženatého otce několika dětí. Rok 922 byl pro život Saadji Gaona klíčový. Ten rok se totiž rozhořel silný konflikt mezi palestinskými a babylonskými učenci ohledně výpočtů a stanovení kalendáře. Izraelský vůdce Aharon ben Meir vyhlásil počátek svátku pesach na neděli, Babyloňané začali svátek až v úterý. Ve svých brilantních dopisech mnoha autoritám vyvrátil Saadja Gaon Aharonovo tvrzení, že izraelští rabíni mají větší práva než babylonští, a zároveň podepřel názor babylonské strany ohledně aktuálního pesachu. Saadjovo vítězství znamenalo udržení jednoty židovského národa.

Druhé velké téma, do kterého Saadja Gaon zasáhl, byl spor mezi rabíny a karaity. Saadja Gaon otevřeně psal proti falešnosti karaitských tvrzení a důslednou argumentací (psanou samozřejmě arabsky) definitivně prokázal nepravdivost hlavních karaitských dogmat. (Saadjovy spisy byly dále šířeny a staly se často základním textem při disputacích s křesťany a jejich pokusy překroutit smysl biblických knih.)

Saadja Gaon se stal v roce 928 hlavou surské akademie a postupně se dostal do sporu s exilarchou Davidem Ben Zakajem. Spor to byl velmi ostrý, gaon exilarchu exkomunikoval a ten jen na oplátku poslal (za chálifovy podpory) na sedm let do exilu. Do svého úřadu se vrátil až v roce 937.

Těžce nemocný, zemřel Saadja Gaon v roce 942.

Dílo

Mezi hlavní Saadjova díla patří zejména:

• Emunot vedeot (Víry a názory) - filosofické dílo o židovské věrouce a racionalitě, ve které vysvětluje stvoření světa, božský původ Tory, myšlenku vybraného národa a odmítá křesťanství, hinduismus, karaismus, ale i islám.

• Sefer Hamoadim (Kniha svátků) - rekapitulace kalendářního sporu z roku 922

• halachické dílo, dodnes studované, se stalo základem pro pozdější knihy včetně Šulchan Aruchu. Velmi zajímavý byl i Saadjův styl, který byl vlastně pionýrský. Saadja Gaon totiž psal monografie věnující se jednotlivým konkrétním tématům - půjčkám, incestu, svátkům, 613 micvot, Třinácti cestám výkladu textu ... (Navíc jako jeden z prvních začal psát arabsky)

• gramatická díla: již zmíněny Agron (hebrejský slovník), výkladový slovník k Tanachu (Pitron šivim milim) a mimo jiné i Šir šel haotijot = píseň písmen.

• překlady: Saadja Gaon přeložil Tanach do arabštiny

• liturgické pijuty