Staronová synagoga

Z Judaismus

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova.

Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3 m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se zvala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Později byla vystavěna synagoga nazvaná Nová škola a tak vznikl název Staronová synagoga. V historických materiálech se setkáváme též s názvem Velká škola.

Ke vzniku synagogy se váže i vznik židovského hřbitova Židovská zahrada, na Novém městě pražském. Synagoga se postupně stává centrem Židovského města. V jejím okolí vzniká volné prostranství, které je využíváno jako tržiště, či sem lidi chodí prát prádlo. Tento prostor plní též funkci protipožární, protože pokud hoří okolní domy, plameny nemohou přeskočit na synagogu.

Synagoga není ve správě Židovského muzea, spravuje ji Židovská obec v Praze. Konají se zde pravidelné bohoslužby

Obsah 1 Historie 2 Stavba 3 Legendy 4 Výzdoba a detaily 5 Rabíni 6 Dnešní stav 6.1 Bohoslužby 7 Spor o vedení synagogy 7.1 Turismus 7.2 Fotografie

Historie

Samotné dvoulodní jádro synagogy bylo postaveno ve druhé polovině třináctého století (stylová analýza kamenických článků v interiéru budovy ji datuje až do samotného sklonku třináctého století) ve stylu rané, cisterciácké gotiky, po uvolnění práv za vlády Přemysla Otakara II. Pozděj byla přidána vstupní síň na jihu a ženská galerie na západní straně synagogy, dále menší předsíň jako zvláštní vchod do ženské lodě a jako poslední severní ženská galerie.

V roce 1358 byla Karlem IV. synagoze udělena korouhev. Při velikonočních bouřích roku 1389 se Staronová synagoga stala svědkem masakru asi 3 000 židů, kteří se snažili dostat do synagogy, ale mnozí z nich zemřeli v jejím okolí. Stěny synagogy měly nést stopy po krvi obětí až do r. 1618, kdy byla synagoga opravena, což připomínají hebrejské nápisy na severní a jižní stěně hlavního sálu synagogy. Roku 1716 dal synagogu obnovit Karel VI. V roce 1883 byla pak synagoga romanticky obnovena architektem Josefem Mockerem a byl jí přidán cihlový štít.

Mezi lety 1966–67 prošla Staronová synagoga památkovou rekonstrukcí, při níž byly mj. obnoveny hebrejské nápisy v interiéru.

Rekonstrukce synagogy proběhla v roce 1967 za přísného dohledu památkářů, další rekonstrukce pak byla od listopadu 1998 do března 1999. Stavební práce provázel archeologický výzkum, který s největší pravděpodobností dokázal, že okolí bylo osídleno Židy již v 11. st.

V letech 2006 a 2007 byly provedeny další zásahy, neboť vzduchotechnika instalovaná při rekonstrukci nebyla dostatečně dimenzována. Chybou projektanta přitom v interiéru došlo k poškození původní, gotické kamenné lavice.

Stavba

Obdélná gotická dvojlodní síňová stavba o třech polích křížové žebrové gotické klenby. Netradičně je však v každém poli klenby navíc přidáno páté žebro, vyrůstající stejně jako ostatní přízední žebra z oblých přípor s kalichovitými hlavicemi. Přípory pak vyrůstají z profilované římsy, která je nesena konzolami. Do dvojice osmibokých sloupů dělících dvojlodí jsou pak příslušná klenební žebra svedena prostřednictvím kalichovitých hlavic. Interiér osvětluje dvanáct úzkých gotických lomených oken, v čelní stěně pak dvojice drobných rozet. V prostoru mezi sloupy je dochována bima s bohatě kovanou gotickou mříží s motivy oslích hřbetů a v čele sálu Aron ha-kodeš s čtenářským pultem. Výzdoba architektonických článků i schrány na Tóru je tvořena rostlinnými motivy, zejména motivy vinné révy. Aron ha-kodeš je ozdoben dvěma renesančními sloupky ze 16. století.

Synagoga je přístupna bohatě profilovaným lomeným raně gotickým portálem s reliéfem vinných listů tympanonu. Dvanáct větví vinné révy má symbolizovat dvanáct izraelských kmenů. Na exteriéru budovy upoutá řada opěrných pilířů a především dvojice gotických cihelných štítů, pocházející zřejmě až z patnáctého století. Ze západu a severu byl k synagoze později připojen ještě další nízký přístavek, který sloužil jako prostor pro ženy a nahrazoval tak v synagogách tradičně používanou ženskou galerii. Přítomné ženy odtud mohly sledovat bohoslužbu pouze úzkými štěrbinovitými okny, směřujícími do hlavního sálu.

Původní části Staronové synagogy (hlavní sál) budovala stavební huť, která se zúčastnila také budování řady cisterciáckých klášterů (Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Osek) a patří tak, paradoxně, k nejlepším ukázkám rané cisterciácké gotiky v Čechách.

Přestože dvojlodní dispozice synagog byla ve středověku dosti běžná, dodnes se jich dochovalo pouze několik. Dvojlodní je například také pozdně gotická Stará synagoga v Krakově.

Legendy

Ke Staronové synagoze se váže i řada pověstí. Jedna z nich praví, že zde Maharal uložil na půdě Golema, poté co ho deaktivoval vyjmutím tajné kabalistické formule z jeho úst. Maharal měl údajně golema uspat až po začátku šabatu, kdy byl nucen přerušit bohoslužbu (po odzpívání žalmů 92 a 93, kterými se vítá Šabat) a porušil tak zákaz práce. Po návratu do synagogy začal proto oba žalmy zpívat znovu, jako by se nic nestalo. Tento liturgický zvyk se ve Staronové synagoze udržel dodnes.

Jiné hovoří o synagoze jako o skrýši před různými živly. Např. v roce 1689, kdy došlo k požáru na Starém Městě, lehlo mnoho budov popelem, ale Staronová synagoga toto přečkala (nenese dřevěné prvky).

Podle pověsti se nikdo nesmí posadit na sedadlo vrchního rabína v synagoze, jinak do roka zemře. Údajně se tak má dít rovněž na památku Maharala. Všechna dnešní sedadla v synagoze ovšem pocházejí až z 19. století.

Legendy též tvrdí, že kameny k založení synagogy byly prostřednictvím andělů přeneseny ze Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Ty zde byly uloženy pod podmínkou (hebrejsky: al tenaj), že až přijde Mesiáš a bude znovu vybudován Chrám, budou kameny přeneseny zpět na své místo. Synagoga pak byla podle této události pojmenována al tenaj, z čehož mělo vzniknout pozdější altneu (staronová).

Výzdoba a detaily

V obvodových stěnách jsou patrná nedávno odkrytá ostění výklenků, které kdysi sloužily k ukládání modlitebních potřeb a knih. K osvětlení hlavního sálu slouží četné bronzové lustry ze 16. až 18. století a mosazné odrazovky na stěnách. Vnitřní výzdobu Staronové synagogy doplňuje vysoká korouhev, symbol významného postavení pražské židovské obce. Její užívání je doloženo od konce 15. století, do dnešní podoby byla obnovena za císaře Karla VI. roku 1716. Ve středu praporce najdeme šesticípou Davidovu hvězdu se židovským kloboukem uprostřed, která tvoří znak pražské židovské obce již od 15. století. Po obvodu praporu je vepsán text židovského vyznání víry Šma Jisrael.

Rabíni

Protože Staronová synagoga byla vždy hlavní synagogou pražské židovské obce, působily zde jako rabíni její nejvýznamnější osobnosti.

• Eliezer Aškenazi,
• Mordechaj ben Avraham Jaffe,
• Jehuda Leva ben Becalel – velký rabi Löw
• Maharalův nejvýznamnější žák Jom Tov Lipmann Heller, známý svým vynikajícím komentářem k Mišně.

Později zde působil také vrchní pražský rabín Jechezkel Landau, významná autorita tradiční rabínské vzdělanosti, a vrchní rabín Šlomo Jehuda Rapoport, čelný představitel židovského osvícenství (haskala).

Dnešní stav

Bohoslužby

Staronová synagoga dodnes slouží jako funkční synagoga, ve které se schází minjan převážně členů ŽOP. Vrchním rabínem synagogy je v současné době (2009) rabín Sidon. Gabajem synagogy je Jakub Šváb. Šamašem (neboli šámesem) synagogy pan Nosičenko. Zájemci z řad pravidelných účastníků bohoslužeb si mohou zakoupit místenku v podobě mosazného štítku upevněného na lavici, čímž si i zajišťují vlastní štendr.

Časy bohoslužeb pravidelně zveřejňuje rabinát ŽOP.

Spor o vedení synagogy

V letech 2004-2005 se vedl spor o oficiální post rabína Staronové synagogy. (Tomu sporu se věnujeme na jiném místě (zde).

Turismus

• OTEVÍRACÍ DOBA

• • listopad - březen 9.30 - 17.00 hod.
  • duben - říjen 9.30 - 18.00 hod.
  • Staronová synagoga je otevřena denně s výjimkou sobot a židovských svátků.

• VSTUPNÉ

• • dospělí 200,- Kč
  • děti 6-15 let a studenti 140,-Kč
  • děti do 6 let zdarma
  • S touto vstupenkou lze navštívit i Jeruzalémskou synagogu (pouze duben až říjen od 13.00 -17.00 hod).

Vstupenky lze zakoupit ve všech pokladnách Židovského muzea v Praze a v obchodě naproti vstupu do Staronové synagogy.

Fotografie