Tubišvatový seder
Z Judaismus
Tu bišvatový seder – zkrácená verze
Tikun = myšlenka nápravy světa je hlavním motivem sederu, jehož tradice začíná v 17. století v severoizraelském městě Cfat.
Boží milost proudící na svět je v kabale představována Stromem života. Tento strom má své kořeny v nebi a plody zde, na zemi. Jíme-li na Tu bišvat ovoce, zesilujeme její proud. Dále se uvádí, že jíme-li na Tu bišvat ovoce, měli bychom se tím snažit napravit hřích prvních lidí, kteří pojedli zakázané plody.
Obsah |
První svět – Asija
Asija, nejnižší svět, svět činu. Asija je náš, pozemský svět, představovaný zimním obdobím. V tomto světě je „zlo“ velmi silné a přitažlivé, proto jeho ovoce potřebuje silnou ochranou slupku jakou mají například granátová jablka, ořechy, pistácie, mandle.
Pijeme bílé víno a říkáme patřičné požehnání: Baruch ata ado-naj e-lohejnu melech haolam, bore peri hagafen.
Při pití prvního poháru pociťujeme probouzení se ze zimního spánku a přípravu na znovuzrození přírody.
Jíme vybrané ovoce a říkáme požehnání: Baruch ata ado-naj e-lohejnu melech haolam, bore peri haec.
Řekl rabi Elezar ben Azarja: Máme-li více dobrých skutků než moudrosti, podobáme se stromu s několika větvemi, ale silnými kořeny. I kdyby na nás foukaly všechny větry světa, nevyvrátí nás z našeho místa.
Druhý svět – Jecira
Jecira – druhý svět, svět Formování, je světem citů, představovaný vodou a jarem.
Do upitého poháru bílého vína dolijeme víno červené. Jíst budeme ovoce s peckou, protože i v tomto světě je přítomná jistá míra „zla“.
Pijeme víno a jíme patřičné ovoce – olivy, datle, meruňky...
Rabi Avraham Jicchak Kook řekl: Nikdy neutrhnu list ani stéblo, pokud nebudu muset. Každá část zeleného světa zpívá píseň a vydechuje božské tajemství Stvoření světa.
Třetí svět – Brija
Berija – třetí svět, je svět Stvoření, svět představ. Tento svět je vzdálen od všeho „zlého“ a je představován vzdechem a létem.
Do upitého poháru přidáme opět červené víno.
Jíme ovoce, které lze sníst celé - fíky, jahody, hrozinky ...
Fík je v kabale spojován s Poznáním. Znát znamená být intimně, zblízka a zcela obeznámen. Tora píše, že Adam „poznal“ Evu. Fík byl plodem Stromu Poznání. Jako další možnosti Talmud uvádí: že bylo „oním plodem“ mohlo být i víno nebo pšenice... ale žádné jablko.
Čtvrtý svět – Acilut
Acilut je světem Božího Vyzařování. Tento zcela nefyzický svět je představován podzimem a ohněm, ale není zastoupen žádným ovocem. Pijeme čisté červené víno.
Víno představuje radost, jak je psáno: Víno rozveseluje Boha i člověka. Radost napomáhá Zjevení. Kdo je veselý, jeho mysl je čistší, jeho srdce je hlubší. Neveselý člověk ví vše, co věděl, cítí vše, co cítil, má stejná přání, která vždy měl, ale ... je pouze stínem toho, kým byl.
