Z Judaismus
Trojí dělení Polska zdevastovalo židovský svět
Litvy,
Polska a
Běloruska. I zde, ač bychom rádi přiživovali idylické mýty, došlo k prudkému úpadku vzdělanosti a světem učenců otřásl nástup haskaly. Studium Tóry lákalo mladé muže méně než dřív. A tehdy se zrodila ješiva ve Voložini (1803), která se stala matkou všech ješivot devatenáctého století. Ješivu založil rabi
Chajim Ickovič (1749-1821), významný žák
Gaona z Vilny. Před založením ješivy obeslal všechny židovské obce a všechny rabíny na Litvě a vysvětlil jim nutnost vytvoření „centrální“ ješivy, která by přilákala nejlepší studenty země a zároveň s duchovní atmosférou by jim zajistila i nezbytné fyzické podmínky ke studiu. Rabi Chajim nebyl jen prvním ředitelem školy, on ji vtiskl svého ducha. Jeho metody studia se staly normou a jeho zbožnost vzorem. Ve své podstatě byl prvním
ROŠ JEŠIVA v dnešním slova smyslu. Výuka stála na čtyřech principech – na osobním vztahu mezi učitelem a žákem, společném studiu, posilování sebedůvěry žáků a radosti z poznání.
